9 věcí, které chytré hodinky jen „odhadují“ a proč je to v pořádku

Tagy: Technologie a pojmy | Chytré

Dominik Hok | 19.8.2025 | 12 MIN

Chytré hodinky dnes slibují měření téměř všeho – od spánku přes spálené kalorie až po krevní tlak. Pravdou ale je, že některé z těchto údajů jsou lepším či horším odhadem. To ale vůbec nevadí, pokud víte, jak s ním pracovat.

Proč vlastně tento článek píšu?

Chytré hodinky dnes měří kdeco – od tepu přes spánek až po množství spálených kalorií. Ale ne všechno, co ukazují, je 100% přesné. Možná si teď říkáte: „Co je to za nesmysl? Vždyť stojí tolik peněz!“ Ano, je to pravda – jenže výrobci jsou pod obrovským tlakem, aby jejich zařízení zvládla co nejvíc funkcí a teoreticky dokázala konkurovat i lékařským přístrojům za miliony, které jsou přitom často navržené jen pro jednu konkrétní věc.

Může být tedy měření tepu na chytrých hodinkách stejně přesné jako na lékařském elektrokardiogramu? Samozřejmě, že ne. Přesto se denně setkávám s otázkami, proč hodinky ukázaly tak vysoké číslo, proč to nesedí s výsledky profesionálního testu a podobně. Lidé si často neuvědomují, že chytré hodinky dělají jen to nejlepší, co umí – a mnohdy to znamená vytvořit co nejpřesnější odhad. I tak ale mohou být tato čísla užitečná. A v tomto článku vám ukážu, jak k nim přistupovat a kdy má smysl jim věřit.

Postupně si projdeme funkce a senzory chytrých hodinek, kterým můžete bezmezně věřit – a přitom to nemusí být nejmoudřejší. A naopak i ty, u nichž si myslíte, že měří špatně, ale ve skutečnosti to tak vůbec být nemusí.

1) Odhad spálených kalorií

Kalorie představuje množství energie, které tělo využívá k fungování základních životních funkcí a při různých aktivitách.

Kdybych dostal 10 Kč za každý dotaz týkající se přesnosti měření spálených kalorií, pravděpodobně už bych nepsal tento článek, ale popíjel pivo na své jachtě.

Už z principu – jak by chytré hodinky mohly přesně vědět, kolik energie naše tělo potřebuje pro dýchání, trávení a další základní procesy?

V roce 2017 proběhla na Stanfordu studie, která zkoumala přesnost měření spálených kalorií. Kalorimetrie je založená na analýze plynů – a k těm chytré hodinky vůbec nemají přístup. Test ukázal, že i nejpřesnější zařízení vykazovalo odchylku 27 %. Ano, od té doby výrobci senzory i algoritmy zdokonalili, ale 100% spolehlivost stále očekávat nelze.

Protože chytré hodinky nemohou přímo měřit metabolismus, staví svůj výpočet na demografických údajích (věk, pohlaví, hmotnost, výška), pohybu, tepové frekvenci a odhadu BMR (bazálního metabolického výdeje). Když k tomu přidáme fakt, že každý člověk je jiný, každý výrobce používá odlišný algoritmus a liší se i přesnost měření pohybu či tepu, je jasné, že naprosto přesné měření spotřeby kalorií je zkrátka nereálné.

Jak s tím pracovat:

Energetický výdej můžete brát jako ukazatel své aktivity. Sledujte jeho dlouhodobý trend a odhad spálených kalorií vám může napovědět, zda byste měli příjem energie spíše navýšit, nebo naopak ubrat. Nespoléhal bych se ale na něj tak, že pokud vám hodinky ukážou spálených 500 kcal, automaticky doplníte přesně 500 kcal.

2) Měření srdečního tepu

Srdeční tep se měří optickým snímačem. Pokud chcete znát detaily, doporučuji článek níže.

23.11.2020 - Dominik Hok
VŠE NA TÉMA: Snímač tepové frekvence a jak vám může pomoci

Měření srdečního tepu není takový odhad, jako například spotřeba kalorií, ale i tak v něm vzniká dost šumu. Představte si světlo, které prosvětluje vaši kůži a podle jeho odrazu se určuje frekvence srdečního tepu. Přesnost ovlivňuje spousta faktorů – intenzita osvětlení, počet diod, barva kůže, otřesy, okolní světlo, voda, pot, utažení hodinek... seznam je poměrně dlouhý.

V noci se na kvalitní chytré hodinky spolehnout můžete – nepotíte se, neprší, ležíte v klidu a bez externího světla. Jsou to ideální podmínky. Dá se říct, že čím více se vaše aktuální aktivita vzdaluje od toho, že ležíte v noci v posteli, tím větší je šance na nepřesnost.

Zvedání těžké činky v posilovně? Problém. Seběh z kopce? Problém.

Výrobci se vlastně jen předhání v tom, kdo lépe dokáže redukovat šum. Do toho z velké části zasahuje nejen hardware, ale i algoritmus, který se napříč značkami liší.

Pomocí prosvícení kůže se měří také okysličení krve a v poslední době se dost experimentuje i s měřením glukózy. Jedná se ale o nepřímou metodu měření a pokud máte zdravotní problémy, určitě byste na to neměli spoléhat. Chytré hodinky nemají přístup k vašemu krevnímu řečišti. Pulzní oxymetrie už se dost posunula, ale na měření glukózy bych určitě nespoléhal.

Jak s tím pracovat:
Pro měření v klidu nebo při běžných činnostech se lze na chytré hodinky většinou spolehnout, stejně tak zvládnou lehčí sportovní aktivitu. Pokud ale potřebujete přesné údaje během náročnějšího výkonu, spolehněte se na hrudní pás. Ten měří elektrickou aktivitu srdce přímo u zdroje a nespoléhá se na vedlejší efekt bití srdce – proudění krve kůží.

3) Měření kroků

Když měříte kroky ze zápěstí, asi už tušíte, že je to podhoubí pro problémy. Popravdě si myslím, že krokoměry dnes měří docela slušně, ale odchylky samozřejmě vznikat mohou.

Kroky snímá akcelerometr, který se podle pohybu vaší ruky snaží odhadnout, zda došlo ke kroku. Objevují se dva typy chyb – podměřování a nadměřování.

25.7.2023 - Dominik Hok
Akcelerometr – Proč je v chytrých chodinkách?

Podměřování nastává většinou tehdy, když ruka nedělá typický pohyb. Problematické může být tlačení kočárku, opírání se o trekové hole, ruce v kapsách v zimě… zkrátka cokoliv, co neodpovídá standardu.

Nadměřování naopak vzniká, když sedíte, ale rukama pohybujete. Pokud třeba sedíte a živíte se plněním sáčků buráky, uděláte spoustu pohybů rukou, ale reálně neuděláte ani krok.

Ano, algoritmy se postupně zlepšují a šum se snižuje, ale pro hodinky je stále těžké tyto situace rozeznat. Někdo by mohl namítnout, proč hodinky nepoužívají GPS k určení pohybu, ale to by modely s menší baterií během pár hodin vybilo.

Jak s tím pracovat:
Upřímně, řešení neexistuje. Pokud vám hodinky nadměřují kroky kvůli sedavé práci s častým pohybem rukou, můžete si je na práci sundat. Jinak zbývá jen smířit se s tím, nebo si hodinky připnout na nohu – ale tím přijdete o měření srdečního tepu.

4) Záznam trasy pomocí GPS přijímače

Zjednodušeně řečeno – chytré hodinky (přijímač) zjistí polohu alespoň tří satelitů a změří čas, za který k nim dorazil jejich signál. Z tohoto času se určí vzdálenost a kolem každého satelitu se tak vytvoří kružnice s poloměrem právě té vzdálenosti. Průsečík těchto tří kružnic je vaše poloha. Tento princip se nazývá trilaterace.

1.8.2023 - Dominik Hok
GPS přijímač – Proč je v chytrých hodinkách a jak funguje?

Teď si ale představte, že vaši polohu určuje něco mimo naši planetu, přičemž vy jste neustále zdánlivě pohybující se těleso (kvůli zemské rotaci) a do cesty signálu se pořád staví překážky – budovy, stromy, rukáv, mraky…

Když člověk pochopí, jak vlastně určování polohy funguje, snadno mu dojde i to, jak moc je tato technologie náchylná k odchylkám.

Na přesnost totiž působí hned několik faktorů, které nejsou vždy tak očividné jako třeba fakt, že uvnitř budovy se k vám signál jen tak nedostane.

Jedním z nich je geometrie satelitů. Pokud jsou satelity v době určování polohy „namačkané“ na jedné straně oblohy, výsledná přesnost je horší.

S geometrií satelitů souvisí pojem Dilusion of Presicion (DOP). GPS potřebuje, aby satelity byly rozprostřené po celé obloze. Když jsou moc blízko u sebe nebo jen v jednom směru, výpočet polohy je nepřesný – tomu se říká Dilution of Precision (DOP). Největší problémy to dělá v úzkých ulicích, hlubokých údolích nebo v hustém lese, kde hodinky vidí jen část satelitů. Proto se může stát, že vás hodinky „hodí“ o několik metrů vedle nebo ukážou nesmyslné převýšení.

Atmosférické zpoždění. Signál prochází ionosférou a troposférou, což může měnit rychlost jeho šíření. I milisekundová zpoždění pak dokážou způsobit metrové rozdíly v určení polohy.

Přesnost hodin přijímače. Levnější chytré hodinky mívají méně kvalitní oscilátory, což vede k časovým odchylkám. A když pak tyto hodinky komunikují se satelitem vybaveným atomovými hodinami, rozdíly jsou nevyhnutelné. Většinou se sice korigují, ale ne úplně.

Multi-path efekt. Signál se může odrážet od budov nebo jiných překážek. Pro někoho dobrá zpráva, protože signál k hodinkám dorazí alespoň oklikou. Jenže technologie určování polohy stojí na čase, který signál urazí – a odražený signál přidá čas navíc. Výsledek? Odchylka. A chytré hodinky nedokážou rozlišit přímý signál od odraženého.

Denně se setkávám s tím, že někdo porovnává měření se svým kamarádem, který má na desetikilometrové trase třeba o 200 metrů víc. Nebo někdo uběhne dvakrát úplně stejnou trasu a hodinky mu ji pokaždé změří trochu jinak. Je to v pořádku? Naprosto.

Jak s tím pracovat:

Nečekejte od určování polohy dokonalé výsledky. Vždyť jde o technologii, která spoléhá na satelity kdesi ve vesmíru – a cokoliv, co se postaví mezi vás a signál, je problém. Pokud má zařízení rozumnou odchylku, je to naprosto v normě.

5) Výpočet nadmořské výšky a převýšení

Je hned několik způsobů, jak chytré hodinky určují nadmořskou výšku. Nejčastěji k tomu využívají barometrický výškoměr. Méně často pak GPS přijímač (u něj jsme si už popsali, proč má odchylky) a někdy kombinaci obojího – barometru a GPS.

8.7.2021 - Dominik Hok
VŠE NA TÉMA: Barometr – Proč je v chytrých hodinkách?

Barometrický výškoměr počítá stoupání a klesání na základě atmosférického tlaku. Když stoupáte, tlak klesá (je nad vámi „méně oblohy“). Když klesáte, tlak naopak stoupá. Asi tušíte, kam odchylky směřují – tlak se mění i vlivem počasí. I když tedy budete stát na místě, hodinky mohou zobrazovat změnu nadmořské výšky jen kvůli změně tlaku vzduchu.

Odchylky vznikají také tehdy, když je vstup barometru zanesený nebo do něj fouká vítr. To může způsobit „fejkovou“ změnu tlaku. Nejčastěji se to stává na kole při jízdě vysokou rychlostí.

Pod zelenožlutým tlačítkem se nachází vstup barometru.

Jak s tím pracovat:

Ideální je co nejčastěji kalibrovat. Před každou aktivitou kalibrujte podle uvedené výšky na rozcestníku nebo podle GPS. Dá se nastavit i automatická kalibrace podle GPS, čímž lze odchylky výrazně zmírnit. Navíc často dochází k přepočtu nadmořské výšky po nahrání aktivity do mobilní aplikace, takže se tím spousta šumu vyřeší.

6) Monitoring spánku

Spánkové fáze se dají určit pouze podle jediné věci – mozkových vln. Ty jsou měřitelné pouze pomocí EEG, a tento senzor aktuálně nemají žádné chytré hodinky. Měření je navíc doplněné o sledování svalového tonusu (EMG) a pohybu očí (EOG).

Chytré hodinky využívají k určení spánku aktigrafii (sledování pohybu) a biosignály. Pohyb zaznamenává akcelerometr, biosignály jsou složené ze sledování srdečního tepu a jeho variability. Data o pohybu a vývoji srdeční frekvence vyhodnocuje algoritmus. Někdy bývají biosignály doplněné ještě o dechovou frekvenci a teplotu kůže.

13.7.2023 - Dominik Hok
Jak chytré hodinky monitorují spánek?

Prvním problémem jsou samotná vstupní data. Nic z toho, co se reálně používá k analýze spánkových fází, hodinky neměří. Druhým problémem je, že algoritmus nedokáže obsáhnout všechny uživatele. Jestliže má někdo jako sportovec velmi nízkou klidovou tepovou frekvenci, sleduje televizi a u toho se nehýbe, chytré hodinky si často myslí, že spí.

Mně osobně se velice často stává, že jsem vzhůru třeba do půlnoci, ale hodinky si myslí, že už od 22:00 poklidně spím. Ne, jen ležím a nehýbu se.

Takže ano, monitoring spánku je odhad.

Jak s tím pracovat:
Stejně jako u spálených kalorií vám monitoring spánku může sloužit k určení trendu. Nepoužívejte ho k porovnávání s ostatními a nesrovnávejte ho s EEG. Je to prostě odhad. Ale můžete ho využít k posouzení, zda jste se vyspali lépe či hůře oproti svému standardu. Nejlepším měřítkem je ale stejně váš vlastní pocit. Jak se cítíte po probuzení? Jak se cítíte během dne? To jsou ta nejlepší dostupná data. A pokud hodinky netrefí čas usnutí či probuzení, víte, že se ten den podle nich úplně řídit nemůžete.

7) VO₂ Max

VO₂ Max je množství kyslíku, které dokáže tělo využít při maximální fyzické námaze. Měří chytré hodinky přímo kyslík? Bohužel ne.

17.7.2020 - Agáta Vřeská
Co je VO2 Max a jak jej zvýšit?

Zlatým standardem měření je spirometrie – postupně se zvyšuje zátěž a zároveň se měří množství vdechovaného a vydechovaného vzduchu. Podle objemu kyslíku a oxidu uhličitého se pak určí, kolik kyslíku vaše tělo skutečně zpracuje.

Chytré hodinky používají nepřímou metodu: sledují vaše tempo či výkon a tepovou frekvenci, ze kterých se snaží VO₂ Max odhadnout.

Největší problém je jasný – chybí analýza plynů. Navíc vše, co zvyšuje tepovou frekvenci, odhad zkresluje: teplota, dehydratace, nadmořská výška, únava...

Výpočet je také velmi závislý na správně naměřené maximální tepové frekvenci. Hodně pomůže, když si ji alespoň jednou změříte v laboratorním testu a správně nastavíte do hodinek.

A samozřejmě do přesnosti odhadu vstupuje i přesnost měření tepu optickým snímače, ale to už jsem rozebíral výše.

Jak s tím pracovat:

Nejlepší je absolvovat test a nastavit si správně maximální TF nebo rovnou celé tepové zóny. Odhad VO₂ Max pak používejte hlavně k sledování trendu, nikoli konkrétní hodnoty. A pokud vám stoupá či klesá, zamyslete se i nad tím, zda to neovlivnily podmínky, únava nebo třeba horko.

8) Měření krevního tlaku a složení těla

Jestli se v chytrých hodinkách v posledních letech opravdu rozmohlo nějaké měření, pak je to EKG. Ve své podstatě jde o graf elektrické aktivity srdce.

8.8.2023 - Dominik Hok
Měření EKG chytrými hodinkami – Jak to funguje?

Princip EKG se ale začal využívat i pro měření krevního tlaku a složení těla.

Krevní tlak se má správně měřit pomocí tonometru – po stlačení cévy se sleduje systolický a diastolický tlak. Chytré hodinky (s výjimkou Huawei Watch D) však nafukovací manžetu nemají. Místo toho využívají tzv. PTT (Pulse Transit Time), tedy čas, za který krev doputuje ze srdce do zápěstí.

21.8.2023 - Dominik Hok
Měření krevního tlaku chytrými hodinkami

5.11.2024 - Matěj Urbaczka
Huawei Watch D2 recenze – Lékař s dávkou elegance a chytrosti pro všechny

Největším problémem je, že k přesnějším výsledkům potřebují hodinky velmi častou kalibraci proti klasickému tlakoměru. Pokud byste je chtěli používat na denní bázi, dříve nebo později byste narazili na menší či větší odchylky.

Měření složení těla funguje na principu posílání slabého elektrického proudu do těla a následného měření odporu. Z toho se odvozuje složení těla.

Abych byl upřímný – pokud máte doma váhu, která tohle dokáže, pravděpodobně také není úplně přesná. Váhy totiž měří jen spodní část těla. Hodinky zase naopak pouze horní část. Možná znáte přístroj InBody – ten má úchopy na ruce a zároveň stojíte na speciální podložce. Díky tomu měří obě části těla. To je něco, co chytré hodinky ani běžné váhy nikdy nedokážou.

Jak s tím pracovat:

Pokud máte vážné zdravotní potíže s krevním tlakem, nespoléhal bych na měření hodinkami vůbec. U běžného používání, stejně jako u měření složení těla, to ale může být užitečné pro sledování trendu. Zhoršují se čísla, nebo naopak zlepšují? I taková informace může mít svou hodnotu.

9) Dynamika běhu

Běh je aktivita po nohách, a tak už z podstaty věci nedává moc smysl, proč měřit dynamiku běhu ze zápěstí.

17.8.2022 - Dominik Hok
VŠE NA TÉMA: Dynamika běhu (vertikální oscilace, kadence, DKZ aj.)

Asi k tomu nemám moc co jiného říct, protože mi připadá docela zjevné, proč to nemůže fungovat naprosto spolehlivě.

Existují různé pody na nohu, které jsou ideální pro měření, protože jsou přímo na „místě činu“. Zároveň se používají také různé pody, které se umisťují za gumu od kraťas anebo to dokážou i hrudní pásy. Poslední dvě zmíněná zařízení mají aspoň tu výhodu, že mají fixní polohu a nedochází ke kývavému pohybu.

Určovat vertikální oscilaci (pohyb směrem nahoru při vašem kroku) podle pevného bodu na hrudi se bezpochyby určuje lépe než z kývavého pohybu ruky.

Neříkám tím, že měření dynamiky běhu ze zápěstí je úplně k ničemu, ale v momentě, kdy nemáte ideální podmínky pro měření, vznikají velké odchylky. Když třeba běžíte z kopce dolů, může se stát, že vaše ruce jsou v téměř statické poloze, protože balancujete. Nebo třeba když běžíte do kopce a ještě v terénu, můžete zdvihat nohy mnohem více než na asfaltu do kopce.

Jak s tím pracovat:

V terénu mi to popravdě nedává skoro žádný smysl. Co se ale týče víceméně rovinatého běhu v normálním terénu, mohou se měření používat k určení trendu. Naším cílem by měl být co nejefektivnější běh směrem kupředu s vyšší kadencí a ideálním došlapem a na to vám i měření z chytrých hodinek mohou stačit, protože uvidíte, zda se například vaše vertikální oscilace zlepšuje či zhoršuje, když jste lehce upravili běžecký styl.

A jak to máte vy? Věříte bezmezně tomu, co chytré hodinky vyhodnotí? Je něco, u čeho vás štve přesnost? Dejte mi vědět do komentářů!

Zdroje fotek:

• fotografové Hodinky 365