Nový, sportovně založený model Casio Edifice ECB-2200 s aerodynamickými rysy a špetkou závodnické duše. Pojďme se společně podívat na hodinky, které oceníte při každodenním nošení nebo při sledování závodů Formule 1.
Edifice je řadou značky Casio a hned na první dobrou lze určit, na jaký typ hodinek je zaměřená. Jsou to hodinky pro každodenní nošení a sportovními rysy, které bezpochyby ocení každý muž jak při pracovní schůzce, tak při sledování motosportu.
Edifice vystihuje sportovní provedení, digitálně-analogový čas, tachymetrická stupnice a jednotný design prolnutý pár barevnými prvky. No a ve stejných stopách (v tomto případě dost možná i pneumatik) jede i nováček této řady – model ECB-2200.
Design
ECB-2200 můžeme najít také pod označením Windflow. Jejich design byl totiž inspirován poryvem větru a aerodynamickou konstrukcí formule. Jinak řečeno, inspiraci si japonští vývojáři vzali z proudění vzduchu okolo křivek formule. Ve stejném provedení se designéři Casia snažili sestavit i pouzdro hodinek. Z mého pohledu se jim to náramně povedlo.
Boky pouzdra jsou zvlněny jako vzduch okolo závodního auta. Stejně jako hrany pouzdra jsou zkosená i tlačítka hodinek, což hodinky dělá netradiční a vizuálně velmi zajímavé.
Na levé straně pouzdra jsou tlačítka plochá a zkosená. Z hlediska designu moc pěkná věc, ale při ovládání mi to sem tam bylo nepříjemné, protože tlačíte na hranu. Pravá strana pouzdra už má tlačítka plochá a slouží ke spuštění stopek a podsvícení.
Stejně jako u závodních formulí, sáhli v Casiu po těch nejlehčích, ale zároveň pevných materiálech. Proto na skladbu pouzdra použili karbon a dostali se na váhu 59 gramů při rozměrech 48 x 12 mm. To ale platí pouze pro variantu na pryskyřicovém řemínku.
Tento model má totiž rovnou tři provedení, jeden na pryžovém řemínku s červenými prvky tlačítek a dva modely na kovotahu. Všechny modely si ale zachovaly stejnou strukturu pouzdra a design. Co se ale mění, je váha. Dva zbývající modely na kovotahu mají více než dvojnásobnou váhu, která činí 126 gramů.
Hodinky se mohou pyšnit kombinovaným zobrazením času – v analogové a digitální formě. Přes den se můžete bez problému orientovat ručičkami, ale když vlezete do kokpitu? Na ručičky není čas. Proto je v číselníku hodinek zabudovaný i malý displej, který buď ukazuje aktuální čas, nebo ukazuje stopovaný čas pro případ, že jste v kokpitu.
Berte to lehce s rezervou. Digitální displej je totiž v porovnání s číselníkem dosti malý, a za reálné situace v kokpitu formule byste nejspíš ani neměli čas luštit malá číslíčka.
Celý číselník je velmi decentní, ale zároveň sportovní. Všechny varianty mají podklad připomínající karbon. Díky bílým indexům (a ve stejné barvě jsou i ručičky s luminiscencí) v kontrastu s tmavým podkladem jsou hodinky čitelné i za tmy. Ručičky mají navíc funkci uklízení, to v praxi znamená, že při stopování času nebo jiných funkcí vám nepřekáží ve výhledu na číselník.
V pravé spodní části najdeme dva již zmiňované displeje, které bohužel jsou na tmavém podkladu. Esteticky moc pěkné, v praxi dost špatně čitelné. Přidejme tomu ještě tu malou velikost, číslíčka a je to na hraně, jestli k rozluštění budete potřebovat brýle. Primárně pro ně poté slouží osvětlení na pozici páté hodiny. Pro mě neoblíbené místo pro LEDkové podsvícení, ovšem aspoň jdou displeje přečíst. Použito bylo podsvícení Super Iluminator.
Luneta hodinek je zpracována z oceli, což hlavně v té nejlevnější variantě na pryžovém řemínku nabízí hezký kontrast právě mezi lunetou a pouzdrem. Ovšem, čekal bych zde klasickou tachymetrickou stupnici, která k motosportu prostě patří. Luneta se dočkala pouze stupnice s pětiminutovými intervaly.
Výrobce uvádí, že je řemínek z pryskyřice, ale na mě působí spíše jako směs silikonu a pryskyřice. Na ruce se nosil velmi pěkně a působil i vcelku pevně. Navržen je tak trochu ve stylu pouzdra, a blíže k pouzdru jdou vidět hezké aerodynamické výřezy, které už tak povedenému designu dodávají šmrnc. Vnitřek řemínku má zajímavý vzor pneumatik. Zakončený je kovovou sponou.
Vlastnosti a funkce
Bezstarostnost už se stává v řadách Casia denním chlebem, a proto v jeho základní výbavě najdeme funkci solárního dobíjení a synchronizaci přes Bluetooth.
Solární dobíjení, neboli Tough Solar udržuje hodinky neustále nabité. Samozřejmě, musíte tomu trošičku pomoct. A to tím, že je denně vystavíte aspoň na pár desítek minut světlu, nejlépe slunečnímu.
Bluetooth synchronizace slouží k nastavení hodinek, což vás zbaví potřeby někdy obtížného manuálního nastavení. Pro synchronizaci hodinek s mobilním zařízením využijete appku Casio Watches, ve které si můžete mimo seřízení času také nastavit budík, upozornění atd.
No a když už jsme u těch funkcí, mají takovou tu klasiku, kterou dnes vídáme u drtivé většiny hodinek Casio. Ta se skládá z ukazatele světových časů, stopek a odpočítavacích stopek, budíku a samozřejmě automatického kalendáře. Dále mají nastavitelný tón tlačítek a indikátor stavu baterie.
Co se vlastností týče, najdeme zde plně dostačující 100metrovou voděodolnost a troufám si říct, že díky karbonu i vyšší odolnost než je běžné.
Pokud vám tento kousek úplně nepadnul do oka, vidím alternativu v modelu ECB-900, který je v celokovovém provedení a nabízí o zlomek nižší cenu a stejné funkce.
Líbí se mi, že ačkoliv podobné modely v této řadě určitě najdeme, vidím zde lehké odlišení od zbytku řady. A co se mi líbí ještě víc, je dostupnost. Za necelých 6 tisíc korun máte hodinky, které jsou designově velmi povedené a ojedinělé, nabízí funkce jako seřízení hodinek přes Bluetooth v kombinaci s Tough Solarem, a to vše v poctivém, lehkém a odolném pouzdře z karbonu.
Používáme soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i mj. k personalizaci obsahu našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Rozumím“ souhlasíte s využívaním cookies a předáním údajů o chování na webu pro zobrazení cílené reklamy na sociálních sítích a reklamních sítích na dalších webech.