Fortis Stratoliner S-41 recenze – Vzhůru do nekonečna a ještě dál!

Tagy: Recenze | Fortis | Klasické

Robert Svatý | 11.11.2025 | 5 MIN | 1x komentář

Nabídka na recenzování hodinek, které byly ve vesmíru, se zkrátka neodmítá. Na Fortis Stratoliner S-41 je víc zajímavého, než jde na první pohled vidět, ale zároveň nekřičí do světa, že jsou něco víc. A vím, že se nemá závěr říkat na začátek, ale rovnou předesílám, že ačkoliv jsem na nich našel pár věcí, co bych zlepšil, celkově jsou to moje TOP vesmírné hodinky, které reálně mají šanci předčit Speedmastery. Ale už dost spoilerů, pojďme se na Stratolinery podívat detailně.

První dojmy

Průměrně pozorný čtenář už asi pochopil, že jsem ze Stratolinerů nadšený. Jenže proč vlastně? Chtěl bych vypíchnout jejich jemné indexy, spacing, detaily a vlastně celkově číselník. Design je sice subjektivní, ale tady se za mě opravdu povedl.

Zároveň ale dodávám, že hodinky jsou poměrně velké (v průměru 41 mm, výška 14,5 mm) a těžké, a i když tenhle „nedostatek“ Fortis dohání velice příjemným náramkem, naprosto brutální sponou a celkově velice dobrým zpracováním, tak se zkrátka najdou lidé, kterým takto těžké a vysoké hodinky budou vadit. Každopádně celkově působí hodinky velice solidním, až toolovým dojmem. Je to takový ten pracant, co se nezalekne bláta, vody, nárazu, magnetu a ve finále ani vesmíru.

17.10.2025 - Lukáš Hamřík
Příběh značky Fortis – Ve vesmíru jako doma

Strojek

Ačkoliv mě většinou tolik strojek nezajímá, Stratolinery jsou tak trochu výjimka, a i když jsou zajímavé i v jiných ohledech, hlavním prodejním tahákem bude nejspíš právě mechanický strojek s automatickým nátahem WERK 17. On to není totiž jen tak obyčejný strojek, kde někdo jen vymění rotor a nazývá ho in-housem. Zároveň to ale není ani Fortis in-house strojek. Jak to tedy je?

Zdroj: https://chrononautix.com/

Na začátku dvacátých let jednadvacátého století proběhla akvizice značky Fortis novým majitelem Juppem Philippem. A ten do toho šlápl! Oslovil legendárního výrobce strojků La Joux-Perret (dále LJP) a poprosil je o vyrobení strojku, který bude funkční i ve vesmíru. A v LJP řekli „Ano pane. Bez problému.“ – a vytvořili právě WERK 17, jehož finální fáze testování probíhala reálně ve vesmíru. Fortis vyslal pár testovacích strojků do výšky 30 km a všichni mohli jen doufat, že jejich snaha nepřijde vniveč.

Co se týče specifikací, Werk 17 není vůbec špatný strojek. Má rezervu 60 hodin, najdeme zde 26 syntetických rubínů a frekvenci 28 800 vph. Zároveň zde najdeme antishock konstrukci s traverzovým můstkem přes celý chronografický modul, což ve zkratce zvyšuje tuhost a odolnost celého strojku.

Jako hodinkový nerd pláču radostí. Neduhem chronografů totiž bývá jejich náchylnost a drahý servis, ale tady bych se možná ani nebál nosit hodinky denně. Ono, když je strojek doslova vyvinutý pro vesmírné výlety, tak by snad i něco přežít mohl.

18.8.2025 - Agáta Vřeská
Historie hodinek ve vesmíru + TOP 20 modelů, které dobyly kosmos

Číselník

Všechny varianty jsou nádherné, minimalistické, propracované do detailu a reálně bych nevěděl, kterou si vybrat.

Já mám na recenzi modrou variantu, a tak budu popisovat ji, nicméně spousta z popsaného platí na všechny barevné kombinace. Samotný podklad číselníku má světlo absorbující, prach připomínající strukturu. Na slunci vynikne a rozhodně je na co se koukat.

Najdeme zde tři bílé subčíselníky – jeden na sekundy klasického strojku, jeden na půlhodiny po minutách a jeden na hodiny. Na pravé straně číselníku je pak logo Fortis a ukazatel dne v týdnu a dne v měsíci. Potěšilo mě, že Fortis použil vlastní font, který koresponduje se zbytkem hodinek, a jako zbytek hodinek je tedy minimalistický a velice dobře čitelný. Nakonec máme bílé ohraničení s velice jemnými červenočernými indexy a popsanými pětiminutovkami.

Mezi sklíčkem a číselníkem najdeme vyrytý nápis „DER HIMMEL IST NICHT DAS ENDE DER WELT“, což v překladu znamená něco jako „Nebe není konec světa“. Co je ale extrémně zajímavé na Stratolinerech, je luminiscence.

Lumi totiž svítí jen na zvýrazněných úsecích, které odpovídají klíčovým fázím letu rakety. Máme zde 30s, což je doba potřebná k zapálení motorů. Je zde na minutovém čítači naznačených 15 minut, což je doba beztížného neboli suborbitálního letu. A nakonec je zde naznačená hodina a půl, což je časový úsek od startu mise až po návrat

Vzhledem k tomu, že na hodinkách mám rád luminiscenci a vzhledem k tomu, že mám opravdu rád vesmír a sci-fi, je tohle pro mě něco absolutně neskutečného a Fortisu dávám za tenhle počin pět hvězdiček z pěti možných.

Pouzdro

Jak už jsem psal výše, hodinky jsou vysoké, masivní a těžké. Na ocelovém náramku mají celých 230 gramů, což určitě není žádný drobek. Číselník kryje safírové sklíčko s oboustranným antireflexem. V téhle cenovce by cokoliv jiného bylo nepřijatelné. Hodinky totiž v době psaní recenze stojí necelých 137 tisíc neboli něco přes 5 tisíc euro, a tak se už dostáváme do luxusnějšího segmentu, kde musím mít citlivější oko a musím být kritičtější.

Pouzdro mi přišlo vcelku ostré a zejména funkční, ale stále ne vyloženě nepohodlné. Se svojí výškou 14,5 mm se ale Stratolinery budou mít problém vejít pod manžetu košile. Celkem se mi líbí drobný detail na lunetě a na korunce v podobě černého proužku, který je nejspíš z jiného materiálu než ocel (neměl jsem zrovna u sebe ani refraktometr ani spektrometr). Nicméně moc hezky rozděluje hodinky na části a opticky tak zmenšuje výšku pouzdra.

Zespoda najdeme průhled na strojek ze safírového sklíčka. Dýnko je přišroubované šroubky a je na něm po okrajích pár nápisů, z nichž nejzajímavější je „SPACE RESISTANT 20 ATM“, což je odkaz na odolnost proti vesmíru a zároveň proti 20 ATM vody, což z hodinek mimochodem dělá i výborné hodinky na potápění. Korunka je totiž šroubovací, a tak budou nejslabším článkem nešroubovací tlačítka chronografu.

Zdroj: https://chrononautix.com/

Náramek

U náramku vidím jednu vadu na kráse. Nenavazuje na pouzdro, a tak je mezi pouzdrem a náramkem mezera. Toť vše. Jinak je to nezužující se tříčlánek, velice bytelný a se sponou, která má mikroregulaci.

Mikroregulace je velice jemná a uživatel si opravdu může hodinky do přesné míry upravit podle sebe. Spona je široká a přišla mi prakticky nerozbitná jako celý zbytek hodinek. Tady nemám co vytknout a naopak musím říct, že ačkoliv jsou hodinky velké a těžké, tak díky náramku jsou velice příjemně nositelné pro každý den. Jen pozor na výměnu náramku, protože Stratolinery nemají klasické stěžejky, ale šroubky, a tak může být výměna poněkud komplikovaná.

Konečné slovo

Konkurenci vidím u levnějších Bulova Lunar Pilot, které jsou poměrně velké a v quartzu (i když velice přesném) a jejich mechaničtí předchůdci byli reálně na měsíci.

24.3.2023 - Eliška Měrková
TOP 5 alternativ Omega Speedmaster Moonwatch

Dalším konkurentem jsou Speedmastery od Omegy, které jsou v retailu o pár desítek tisíc dražší. Jejich výhoda? Jsou super a mají super story. Nevýhoda? Má je spousta lidí. A Stratolinery jsou velice nositelná daily alternativa, která je z těchto tří z mého pohledu nejfunkčnější, nejbytelnější a je to pro mě nejspíš ta varianta, kterou bych si vybral na cestu do vesmíru.

Celkově budou cílovkou Startolinerů hodinkoví nadšenci a hodinkoví nerdi, což jsou moje oblíbené skupiny.

Kdo to dneska celé přečetl, může se za odměnu naučit moonwalk od Michaela Jacksona.

Zdroje fotografií: oficiální fotky výrobce, https://chrononautix.com/

Mohlo by vás dále zajímat:

17.8.2023 - Patrik Zdvíhal
Bulova Lunar Pilot recenze – Moderní mise na Měsíc

29.7.2024 - Agáta Vřeská
Seiko Prospex Pogue představení – Seiko oživilo své vesmírné hodinky

12.3.2021 - Agáta Vřeská
Jak se Snoopy dostal do vesmíru a na číselníky hodinek