Hamilton Jazzmaster Lady Open Heart – recenze na zdravé sebevědomí

Tagy: Recenze | Hamilton | Dámské | Klasické | Fashion | Tradiční

Agáta Vřeská | 5.6.2023 | 5 MIN | 6x komentář

Recenze těchto hodinek byla výzvou. Jak být kritický k něčemu, do čeho jste až po setrvačku zamilovaní? Zkusím ale přemluvit srdce, ať mlčí a rozum, ať o těchto Hamilton Jazzmaster Lady Open Heart promluví se vší pokorou objektivního pozorovatele.

Občas mužům závidím jejich možnosti volby ve světě hodinek. Vážně. S drobnou rukou máte prostě smůlu. I když se vzepřete konvencím a jdete do pánských modelů, narazíte na praktickou stránku jako je vyšší váha, velikost, dlouhý řemínek… Kousek si přivlastnit můžete, ale dál je to neprostupný svět. Jenže jakmile se do toho světa, plného tikajících lákadel, jednou dostanete, není cesty zpět.

Hamilton Jazzmaster Viewmatic s atypickým výřezem číselníku byl přesně ten model, o kterém jsem si vždy myslela: tohle kdyby bylo v dámské verzi! Místo toho mi Hamilton servíroval květinkový open heart, nebo už příliš předimenzovaný skeleton. Vše krásné, hypnotizující, prostě Jazzmaster. Ale k dokonalosti tomu chybělo jediné – nebyl to Ten Jazzmaster.

A pak konečně, na jaře 2020 jsem se dozvěděla, že se Hamilton uvolil pro dámskou verzi klasiky Jazzmaster Viewmatic. Přichází ve čtyřech variantách číselníku: temně černé, hluboké oceánově modré, méně známé arktické a přírodní perleti.

Varianty s černým, perleťovým, tmavě a arkticky modrým

Mou jasnou volbou je právě ten zvláštní, u hodinek ne moc často se vyskytující odstín modré, kterému jsou zřejmě přisuzována jména podle toho, jakou škálu barev na googlu zrovna otevřete. Snad odstín petrolejové, mi se zalíbil romantičtější artic blue.

Chybu ale udělat nejde u žádného odstínu. Černá dynamicky kontrastuje s lesklými fasetovanými indexy, perleť nabídne skutečnou jemnost stvořenou přírodou a u tmavě modré máte pocit, že se díváte do hlubokých, čistých vod.

Plné plochy číselníku rozráží právě open heart. Jeho originální, asymetrické pojetí je jasnou dominantou, která definuje samotnou podstatu modelu.

Není to kýč, není vidět moc, ale určitě ani málo, prostě to vybočuje v dokonalé vyváženosti. Znám dost lidí, kteří nebudou souhlasit. Že prý je to takové „divné“. Přesně! Kdo miluje divné věci, tohle je ono, tohle je viewmatic; okno, které nemá tvar okna.

Samotný výřez ve tvaru, pro nějž jsem ještě nenašla správná slova – snad půlkruh s protilehlými výběžky, je z vnitřních stran dotažen ocelovým orámováním a dává nám tak najevo, že si s ním v Hamiltonu dali práci.

Zažitá pravidla společenských hodinek velí: žádná přílišná okázalost, zapomeňte na luminiscenci! No, Hamilton nezapře americké volnomyšlenkářství, a tak i do řady společenských hodinek neváhá trochu té lumi vtěsnat. Umí to dost dobře vyvážit, takže to nepůsobí, jak se říká, blbě. Elegance „delfínových“ ruček to snese a neztrácí se nic ze šlechtické podstaty. Ocelová vteřinová ručka s oštěpovým protizávažím si jede svým tříkrůčkovým tempem v každé vteřině, ne úplně smooth, ale s ladností, jak se na 3Hz strojek sluší a patří.

Lehký nátěr luminiscence na ručkách elegantního tvaru Dauphine

U strojku se musíme samozřejmě zastavit až v první řadě. Předsudky typu: ženské nějaký strojek nezajímá, si nechme prosím pro jiné čtenáře. Zajímá nás velmi, a to nejen jeho zdobení, ale i praktické vlastnosti.

Hamilton využívá privilegia mít ETA strojky a v rámci Swatch groupové strategie si je upravit dle vlastních tužeb. Proto tady máme v základu starou známou ETA 2824-2, kterou Hamilton transformoval na H-10.

Dámské Jazzmastery se v kolekci Hamiltonu zařadily mezi jedny z prvních, které mají vlásek z Nivachronu, materiálu se skvělými antimagnetickými vlastnosti. Upotřebitelnost těchto kvalit v běžném životě může být diskutabilní, to ale neplatí o 80hodinové rezervě chodu. Nejde jen o marketingové číslo, u automatů se to opravdu hodí.

Natahování přes korunku je krásný proces, v tomto případě dokonce vidíte, jak jednotlivé zoubky pracují, otáčí a zapadají do sebe v přesné souhře. Ozubený proces doplňuje synchronní zvuk, a dokonce máte pocit, že v šelestu slyšíte navíjené pero. I přesto je fajn, když si v pondělí berete z poličky hodinky a nemusíte řešit, zda je natáhnout, nebo si zvládly žít přes víkend vlastním, plus mínus nějaká ta sekunda, stálým životem.

Důvod, proč se koukáme po hodinkách typu open heart je okatě prostý: chceme vidět, jak tepe setrvačka. Jak vlásek pulsuje, jak vše s uklidňující pravidelností pracuje. Tady je sen splněn. Přes číselník vidíme nejen samotný nepokoj, ale také krokové kolo, viníka onoho tik tak zvuku mechanických hodinek.

Průhled na setrvačku a zdobenou část strojku

Pastva pro oči i ducha by jistě nebyla tak působivá, kdyby si výrobce nepohrál se zdobením. Zatímco součástky viditelné přes průhledné dýnko zůstaly prosté, můstky obnažené přes výřez číselníku ornamentoval Hamilton šnekovitým zdobením. Strojek tak není jen něco tajného uvnitř, ale stává se součástí designu hodinek.

I když strojek prezentovaný přes dýnko není zdobený, přináší radost z toho, že „vidíme“

Tím jsem si nahrála na téma samotného vzhledu Hamiltonu Jazzmaster. Tady ale není co vytknout. Buď vás zaujme, nebo půjdete o dům dál. Skrývá se v tom jemnost, ale současně ryzí sebevědomí. Mít dnes mechanické hodinky, dávat to na obdiv, to prostě nedělá každý. Je to tak v pořádku, o to víc to některé z nás v závěru baví.

Pokud se rozhodnete dámské Jazzmastery darovat, měli byste dotyčnou znát a vědět, zda má pro tento typ hodinek „open heart“. Jinak by mohla všechna ta krása přijít vniveč. Ale možná je to naopak. Čím více se kochám tímto modelem, tím více si říkám, že i nějaký ten pátek zpátky, jako úplný hodinkový nedouk, pro nějž byly pojmy mechanických hodinek jen prázdná slova, bych pro Jazzmastery měla slabost.

Rozplývat se nad zpracováním pouzdra je jako nosit dříví do lesa. Hamilton zastává jasnou politiku přinášet zákazníkům poctivou kvalitu. Claim značky v tomto mluví jasně: American Spirit, Swiss Precision. Proto i pouzdro (mimochodem s 36mm průměrem, což je tak akorát) je pěkně dotažené: leštěné s broušenými ploškami nožek.

Navazuje buď pětiřadý ocelový náramek, který má u Hamiltonu uznávanou kvalitu v dané ceně, nebo kožený řemínek. Nejsem kovaný koželužník, ale v kvalitu řemínku bych věřila. Zvláštností je varianta ze pštrosí kůže v zajímavém hnědém odstínu; bílá a černá jsou z teletiny.

Řemínky z teletinky jsou pocitově měkké, příjemné, poddajné, o jejich smrtelnosti ovšem nemůže být časem pochyb. Zvlášť, když je Hamilton vyzbrojil jen klasickou přezkou a upřel jim motýlkovou sponu, která přeci jen řemínek v místě upínání chrání o něco víc. Pokud si tedy třeba po pár letech řeknou Jazzmastery o nový řemínek, nesmíte se na ně zlobit.

Hamilton to ale řeší elegantně a podobně jako mnoho dalších značek přechází na způsob uchycení řemínku pomocí rychlostěžejek. Quick release přináší pohodlnější volbu nejen ve chvíli, kdy originální řemínek doslouží, ale i pro snadnou obměnu, třeba až budete dolaďovat lodičky s řemínkem. Vrásky nám nepřidělá ani šířka 18 mm, která patří ke standardním a variabilita je tak takřka bezedná.

Řemínek je přichycen pomocí quick release, výměna je tak snadná a rychlá

Na tomto místě by mělo přijít finální rozřešení. Na všem se dají najít chyby, a zvlášť, když je hledáte. U Hamiltonu mě obvykle nejvíce baví příběh, který se ukrývá na pozadí hodinek. Tady žádný není. Jsou jen hodinky a jejich vzezření a prověřený stroj jsou vše, s čím bojují Jazzmaster Lady o pozornost. Za mě je dobojováno.

Mohlo by vás také zajímat:

1.3.2022 - Agáta Vřeská
Certina DS Action Lady Powermatic 80 recenze – Nevtíravý třpyt diamantů v odolném balení

5.1.2023 - Eliška Měrková
Fotogalerie dámských mechanických automatů