Historie potápěčských hodinek

Tagy: Technologie a pojmy | Klasické | Potápěčské

Agáta Vřeská | 30.7.2025 | 22 MIN

Už je to asi v lidské povaze, že toužíme po věcech, které nemůžeme mít, které chtějí ostatní nebo které vlastně vůbec nepotřebujeme, ale baví nás (ta představa) je vlastnit. Potápěčské hodinky využije jen zlomek z nás. A přesto patří mezi nejoblíbenější styl hodinek a jejich vývoj je výsledkem neutuchajícího lidského ducha posouvat hranice. Třeba až tak daleko, že to nejde otestovat. Pojďme se ponořit do příběhu potápěčských hodinek.

Ten příběh začal teprve zhruba před sto lety. Po většinu doby byly hodinky vnímány jako cennost, křehký nástroj pro měření času, který navíc ani nebyl dostupný všem. Ale jak víme, pokrok se zastavit nedá a hodinky se stávaly součástí života běžných lidí, nejen smetánky. Začaly být nezbytností pro mnohé profese a kladl se čím dál větší důraz na přesnost a spolehlivost.

24.2.2021 - Agáta Vřeská
Styly hodinek – Základní rozdělení podle účelu

Světová válka z hodinek udělala i životně důležitou součást vybavení vojáků a rostly požadavky na odolnost vůči nárazům, prachu a okolním vlivům. Voda ale byla stále úhlavním nepřítelem. Situace, že jdete plavat a necháte si hodinky na zápěstí, byla skoro nepředstavitelná. Ale stačí jediná lidská mysl, která si to dovede představit a...

Reklama na pouzdra výrobce Borgel, cca 1911. Foto: perezcope.com

Již v roce 1911 nabízel švýcarský výrobce F. Borgel třídílná šroubovací pouzdra, která byla natolik přesně zpracována, že nevyžadovala žádné těsnění – šlo o přímého předchůdce konstrukce, kterou později převzal i slavný Rolex.

7.5.2025 - Agáta Vřeská
Alpina Heritage Tropic-Proof Handwinding představení – Odvaha, která si zjednala respekt

V roce 1915 vytvořila švýcarská značka Tavannes hodinky Submarine, které byly určeny pro britské důstojníky a pouzdro bylo zajištěno mastnou výplní. Skutečný průlom však přišel v roce 1918 z USA: firma Jacques Depollier & Son vyvinula hodinky, které prošly armádními testy a zvládly běžet i několik týdnů pod vodou.

Depollier se strojky Waltham byly testované několik týdnů pod vodou. Foto: www.waltham.ch

A přesto... za nejznámější první vodotěsné hodinky jsou považovány...

1926 – Rolex Oyster: první „vodotěsné“ hodinky na světě

Když v roce 1926 představil Rolex své Rolex Oyster, šlo ještě o poměrně mladou značku. Stál za ní vizionář Hans Wilsdorf, který vycítil potenciál voděodolných hodinek a udělal z toho konkurenční výhodu.

Model Oyster, vycházející z principu lasturovitého uzávěru – proto název Oyster (ústřice), byl inovativní ve způsobu, jak odolával vodě. Všechny části (korunka, luneta, dýnko) byly šroubovací, takže došlo k hermetickému uzavření.

Rolex Oyster, cca 1926. Foto: Rolex.com

Vroubkovaná luneta původních modelů tedy neměla s estetikou zprvu mnoho společného, šlo o praktický důvod, aby hodináři mohli snadněji lunetu došroubovat k pouzdru.

Průlomovým prvkem byla šroubovací korunka. Za jejím vynálezem nestál Wilsdorf, ale švýcarští hodináři Paul Perregaux a Georges Peret. Jejich patent z roku 1925 byl koupen Hansem Wilsdorfem a implementován poprvé do Rolex Oyster.

Rolex svůj model prezentoval na fotkách, kde byly ponořeny v akvárku s vodou. První, skutečně slavné, vodotěsné hodinky byly na světě. To hlavní ale je, že Rolex nepřišel jen s hodinkami, které odolávaly vodě a prachu, ale dal tomu příběh a důvěryhodnost.

Šroubovací komponenty byly klíčem k úspěchu. Foto: timeandtidewatches.com

V říjnu 1927 se mladá plavkyně Mercedes Gleitz rozhodla přeplavat jako první žena Lamanšský průliv; na krku měla právě Rolex Oyster. A hodinky i po deseti hodinách ve vodě bezchybně tikaly. Samotná Mercedes se nechala slyšet, že tím byla překvapená a nadšená, jak spolehlivým společníkem se Oyster během její poutě stal.

Reklama v The Daily Mail. Foto: Rolex.com

Rolex tomu ovšem dodal podstatný marketing, když zveřejnil celostránkovou reklamu v The Daily Mail. Vytvořil tak jednu z prvních virálních kampaní v hodinářském odvětví. A hodinky s přívlastkem „vodotěsné“ začaly psát svou historii.

5.3.2021 - Agáta Vřeská
VŠE NA TÉMA: Voděodolnost u hodinek

1932 – Omega Marine: první hodinky kvalifikované na potápění

Voděodolné hodinky ještě neznamenaly potápěčské. A popravdě, asi to na začátku ani nebyl cíl. Předhánět se v hranici voděodolnosti se zdálo jako pomíjivý trend – však kdo by nosil hodinky do vody, když si je může sundat?

Potápěči to řešili po svém, když si kapesní hodinky připevňovali z vnitřní strany potápěčské helmy, aby věděli čas ponoru. Jenže i to se měnilo; v roce 1926 vynalezl Yves Le Prieur ve spolupráci s Mauricem Fernezem funkční autonomní dýchací přístroj pro potápěče. Využíval i náustek a brýle, které později nahradily celoobličejovou maskou. A helma najednou nebyla nutností.

Yves Le Prieur a jeho dýchací přístroj. Foto: commons.wikimedia.org

Kdyby tak měl Le Prieur hodinky, se kterými by se mohl potápět...

Patenty, které pro své voděodolné hodinky používal Rolex, zamezovaly ostatním značkám, aby využily stejný způsob, jak udržet vodu od srdce hodinek. Takže se na to muselo jinak.

Omega Marine, cca 1932. Foto: omegawatches.com

V roce 1932 přichází Omega na trh s hodinkami nazvanými Marine. Jejich voděodolnost byla zajištěna tak, že vnitřní obdélníkové pouzdro bylo zasunuté do vnějšího pouzdra a utěsněno korkovým těsněním. Ten největší trik spočíval v tom, že čím hlouběji se hodinky dostaly, tím se zvyšoval tlak, který tiskl obě části pouzdra pevněji k sobě a činil tak hodinky ještě voděodolnějšími.

Omega Marine. Foto: omegawatches.com

Návrh dvojitého pouzdra byl založen na švýcarském patentu uděleném Louisu Alixovi ze Ženevy. Byl geniálně jednoduchý, ale zcela funkční.

V roce 1936 byla Omega Marine úspěšně testována při ponoru do hloubky 73 metrů v Ženevském jezeře, kde strávila 30 minut. O rok později, v květnu 1937, potvrdila Švýcarská laboratoř pro horologii v Neuchâtelu její odolnost vůči tlaku 13,5 atmosféry. Šlo o vůbec první oficiální testy, které určily, do jaké míry jsou hodinky schopné odolávat tlaku pod vodou – a tím je kvalifikovaly jako vhodné pro potápění.

Omega dosáhla voděodolnosti díky dvojtému pouzdru. Foto: omegawatches.com

A vynálezce, potápěč a korvetní kapitán francouzského námořnictva Yves Le Prieur mohl konečně nosit hodinky.

Yves Le Prieur s jeho potápěčskou maskou a hodinkami Omega Marine. Foto: vintagewatchstraps.com

30. a 40. léta – Doba radioaktivních inovací

Už máme hodinky, se kterými se můžete potopit. Ale v hloubce je tma. Takže – potřebujete hodinky, které budou dobře čitelné i pod vodou.

Tady se do našeho příběhu o potápěčských hodinkách vkrádá italská značka Panerai, která dodávala vybavení pro italské královské námořnictvo, a dostala za úkol vyvinout hodinky pro speciální potápěčské jednotky (žabí muže).

První prototyp modelu Radiomir vznikl v roce 1936 (dnes označovaný jako Ref. 3646). Jméno „Radiomir“ vychází z použití radia – silně radioaktivního luminiscenčního nátěru, který Panerai patentoval už v roce 1916. Díky tomu byly hodinky perfektně čitelné ve tmě i pod vodou.

Panerai Radomir, cca 1936. Foto: panerai.com

Robustní polštářovité pouzdro o průměru 47 mm nebylo nic menšího než pouzdro Oyster od Rolexu a ukrývalo spolehlivý mechanický strojek (opět Rolex, resp. společný dodavatel Corbert, ale s úpravami Panerai), měly speciálně dlouhý řemínek pro snadné uchycení na neoprenu a především kladly důraz na čitelnost díky velkým číslicím, ručkám a světélkujícímu nátěru.

Název byl odvozen od rádia, vysoce radioaktivní látky, což se zprvu nevědělo. Od 50. let se začal nahrazovat bezpečnějšími variantami. V roce 1949 Panerai představil nástupce Radiomiru – Luminor, založený už na tritiové technologii (a jeho název je opět odvozen od svítivé látky).

Panerai Radiomir tak byly první hodinky určené výhradně pro vojenské potápěče.

Panerai Radomir pro italské královské námořnictvo, ref. 3646. Foto: panarai.com

Než se dostaneme k potápkám tak, jak je známe dnes, uděláme si ještě jednu zastávku. Značka Omega dodávala během Druhé světové války tisíce hodinek britskému námořnictvu a letectvu. Byly robustní, spolehlivé a relativně voděodolné.

V roce 1948 představila model Omega Seamaster, který nebyl vyloženě potápěčský, ale byl navržen jako civilní verze vojenských hodinek. Byly to takové první „tool watch“ a přinesly voděodolnost v hodinkách pro širší veřejnost v době, kdy to ještě nebyl standard.

První Omega Seamaster, 1948. Foto: omegawatches.com

Technologicky předznamenaly pozdější modely jako byly Seamaster 300 (1957) – první plnohodnotné potápěčské hodinky od Omegy.

První otočnou lunetu na hodinkách představil kapitán Philip Van Horn Weems ve spolupráci s Longines už v roce 1929. Sloužila pro synchronizaci sekund s rádiovým časovým signálem, protože přesný čas na hodinkách byl zásadní při navigaci. V roce 1953 představil Rolex ref. 6202 Turn‑O‑Graph. Šlo o první sériově vyráběné hodinky značky s obousměrně otočnou lunetou určenou pro měření časových intervalů.

1953 – (První) moderní profesionální potápky: Blancpain Fifty Fathoms

Požadavek na hodinky pro vojáky, které by zvládly především prach a vlhkost, tady byl už od první světové války. Ale potápěči byli jaksi přehlížená cílová skupina. Když se podíváte na reklamy ze 30. let, značky své voděodolné hodinky cílí na vojáky, námořníky, ale ne výslovně potápěče.

Jenže počet profesionálních i hobby potápěčů a oceánský průzkum enormně rostl. Navíc, v roce 1943 přišel Jacques-Yves Cousteau s Aqua-Lungem, který používal automatický regulátor tlaku – ten dodával vzduch pouze při nádechu, což bylo energeticky i technicky efektivnější. Tento vynález dal vzniknout modernímu potápění, jak ho známe dnes. Ale hlavně, výrazně tím zvýšil zájem o tento sport a současně potápěči potřebovali nástroj pro hlídání času, který jim ještě pod vodou zbývá.

Francouzský námořní tým v roce 1947 s Jacquesem-Yvesem Cousteauem. Foto: uk.aqualung.com

Do toho přidejte speciální vojenské jednotky, zvláště v důsledku světového válečného konfliktu. Bylo na čase nabídnout skutečně profesionální potápěčské hodinky.

K nim se pojí krásný příběh. Byly totiž nápadem tehdejšího generálního ředitele společnosti Blancpain Jeana-Jacquese Fiechtera, který byl současně vášnivým potápěčem a fanouškem tohoto sportu.

Jednou, když se potápěl u francouzského pobřeží, ztratil v hloubce zhruba 50 metrů pojem o čase a dokonce mu došel vzduch, takže musel okamžitě zahájit výstup nad hladinu, aniž by měl čas na dekompresní zastávky. To mohlo mít tragické důsledky. A tak začal přemýšlet o hodinkách, které by čas strávený pod vodou dokázaly efektivně hlídat.

Jean Jacquese Fiechter byl generální ředitel Blancpain v letech 1950–1980. Foto: blancpain.com

Méně prozaická, ale stejně významná část příběhu zní, že v roce 1952 byli francouzský námořní generál Robert Maloubier a Claud Riffaud pověřeni sestavením elitního bojového týmu potápěčů, který měl být vybaven tím nejlepším, tedy i hodinkami pro potápění. Své požadavky, nápady na hodinky a vládní zakázku nabídl francouzské hodinářské značce Lip, která ale odmítla, protože v tom neviděla potenciál.

Bob Maloubier s Fifty Fathoms, které pomohl vytvořit. Foto: fratellowatches

Naopak Fiechter po nabídce skočil.

Blancpain Fifty Fathoms, okolo roku 1953. Foto: blancpain.com

Své řešení představil v roce 1953 v podobě Blancpain Fifty Fathoms. Měly nejen nově patentovaný systém zadního krytu, dvojí těsnění korunky a antimagnetické pouzdro, ale především měly otočnou lunetu, kterou jste museli nejprve zatlačit, aby s ní bylo možné otočit. Tím se snížilo riziko nechtěného posunutí.

Je těžké dohledat jasné důkazy, že Fifty Fathoms byly vyrobeny už v roce 1953. O patenty totiž značka požádala až v roce 1954 a světové uvedení na výstavě v Baselu proběhlo až v roce 1955. Jisté ale je, že právě Blancpain FF patří mezi modely, které určily podobu moderních potápěčských hodinek.

Blancpain byla v době uvedení modelu na trhu malou firmou bez větších marketingových a distribučních kanálů ve Francii. Proto podepsala smlouvu s tehdy dominantní značkou LIP. Foto: lettresdubrassus.blancpain.com

Název hodinek Blancpain Fifty Fathoms je inspirován veršem „Full fathom five thy father lies“ ze Shakespearovy hry Bouře (The Tempest), který poeticky popisuje proměnu lidského těla v mořských hlubinách. Jean-Jacquese Fiech­ter jej zvolil jako symbolické i technické vyjádření limitu – fathom (sáh) představuje cca 6 stop neboli 1,83 metru, takže „Fifty Fathoms“ znamená 300 stop čili přibližně 91,5 metru, což tehdy odpovídalo maximální bezpečné hloubce pro potápění.

Díky americkému prodejci Tornek byly Blancpainy FF distribuovány také do USA. Po testování v laboratoři získaly „Milspec 1“ a nosili je členové prestižní US Navy Seals. Na fotce prezident Kennedy na návštěvě amerického námořnictva. Foto: fratellowatches.com

Právě (zaaretovaná) otočná luneta s minutovou stupnicí se stala dodnes všudypřítomným prvkem klasických potápěčských hodinek. Zda měl první jednosměrně otočnou lunetu právě Blancpain, už není tak průkazné.

Reklama na moderní potápky Blancpain. Foto: lettresdubrassus.blancpain.com

Přestože tyto prvky potápěčských hodinek implementovaly i další značky, popularitu Blancpain Fifty Fathoms zajistil slavný oceánolog Jacques Cousteau a objevily se na zápěstí i dalších odborníků. Hodinky získaly skutečně profesionální renomé. Na základě testování je přijaly nejen francouzské speciální jednotky, ale i slavné US Navy Seals.

Blancpain Fifty Fathoms nosil slavný J-J. Cousteau a jeho tým. Foto: watchprosite.com

1954 – Rolex Submariner

Podobu moderních potápěčských hodinek udaly ve skutečnosti dvě značky. Blancpain se často uvádí jako historicky první, ale mnozí přisuzují prvenství Rolexu a jeho Submariner.

Rolex Submariner 6205. Foto: hodinkee.com

Rolex představil své Submariner v roce 1954 na Baselwordu, ale vyrobeny byly s jistotou už minimálně o rok dřív. První nesly reference 6204 a 6205 a lišily se jen v drobnostech, především názvu Submariner, u kterého byly drobné problémy s ochrannou známkou. Nejprve byly klasifikované na 100 metrů WR, brzy Rolex přidal 200 metrů. Přidaly se také Mercedes ručky, které máme se Submariner už neodmyslitelně spojené.

24.2.2020 - Agáta Vřeská
Názvy a tvary hodinkových ruček

I když nejprve byly používány především profesionálními potápěči, už na konci 60. let se staly i masovějším produktem. Jejich přitažlivý design neztratil nic ze svého kouzla ani dnes a patří mezi nejoblíbenější a také nejkopírovanější hodinkové designy.

Jacques Cousteau měl řadu potápěčských hodinek. Rolex Submariner nechyběly. Foto: oracleoftime.com

60. a 70. léta

Jestliže 50. léta přinesly moderní podobu potápěčských hodinek, následující desetiletí byla zlatou érou a posouvání limitů.

Squale – Pouzdra se žralokem, které používal i Blancpain

Mezi možná méně známé, a přesto velmi důležité značky ve vývoji potápěčských hodinek, musíme zařadit značku Squale.

Reklama na Squale. Foto: pwprojectwatch.com

Byla založena Charlesem von Bürenem v 50. letech a během 60. let dodávala potápěčská pouzdra mnoha známým značkám jako Tag Heuer, Doxa, Blancpain, Sinn...

Mezi nejznámější modely patřily Master s voděodolností až 100 ATM a model 1521 s korunkou na 4. hodině a voděodolností 50 ATM. Zakladatel značky Squale byl velkým fanouškem potápění a sám hodinky testoval. Z vlastních zkušeností si tak uvědomil, že důležitější je minutová ručka, proto byla u jeho hodinek výrazně oranžová.

 

Blancpain Fifty Fathoms Squale, cca 1968. Foto: bachmann-scher.de

Osud značky je podobný jako u mnoha dalších z té doby. V 80. letech ji převzala rodina Maggi, ale vlivem quartzové krize nejprve přestala vyrábět mechanické hodinky a později dochází k útlumu značky. V roce 2005 ale rodina Maggi obnovila ikonické modely svých mechanických hodinek a patří mezi zajímavé, i když stále méně známé značky. Své potápky dodává mimo jiné i italské policii.

Aquastar – Variace na potápěčské lunety

V 60. letech vznikla také značka Aquastar, která vyráběla potápěčské nástroje určené výhradně pro specializované prodejny potápěčského vybavení, nikoli běžná hodinářství.

Během vývoje přišla s řadou inovativních prvků. Mezi nejvýznamnější patří vnitřní otočná luneta, která měla zajistit ochranu proti poškození obvyklé vnější lunety.

Aquastar Seatime. https://aquastar.ch

20.9.2019 - Milan Letošník
Potápěčská stupnice: pomocník potápěče i pivaře

Ještě důležitější byla zřejmě dekompresní luneta, která obsahovala vygravírované hodnoty pro výpočet dekompresních časů během opakovaných ponorů. Celkově si s lunetami značka Aqustar hrála. Přišla třeba na lepší zajištění lunety, aby držela v požadované poloze. A mimo jiné představila první regatta hodinky s 5minutovým odpočtem před startem jachtařského závodu. Ale to už jsme u jiného sportu...

Aquastar Deepstar s dekompresní lunetou. Foto: aquastar.ch

1964 – Hranice 1000 metrů: Ollech & Wajs (Jenny) Caribbean 1000

Mezi mediálně známé hodinky, které uspěly s kilometrovou voděodolností mezi prvními, jsou bezpochyby Rolex Sea-Dweller a Omega PloProf. Ve skutečnosti ale prvenství náleží někomu úplně jinému.

V době, kdy hodinky s 300metrovou voděodolností byly považovány za malý zázrak a kdy se značky jako právě Rolex, Omega či Blancpain pokoušely překonat tuto hranici, prakticky neznámá značka Ollech & Wajs (OW), nováček v oboru, oznámila potápěčské hodinky testované do 1000 metrů!

Ollech & Wajs Caribbean 1000. Foto: ow-watch.com

Vděčili za to rodinné firmě Jenny Watches, která přišla s novým systémem ochrany korunky (triple-safe) a především monoblokovým pouzdrem, které si nechala patentovat jako Caribbean 1000. Díky spolupráci s OW se jim povedlo přijít s prvními komerčně úspěšnými potápkami s WR 1000 metrů. Ollech & Wajs Caribbean 1000 Triple-Safe měly černý číselník krytý 5mm akrylátovým sklíčkem, které přiléhalo k pouzdru z jednoho kusu oceli. Uvnitř běžela ETA 2452.

Systém Triple Safe. Foto: ow-watch.com

Jenny Watches vyráběla své Cariabbean hodinky i pod svým jménem, ale OW podepsala smlouvu na prvních 1000 kusů modelu Cariabbean 1000 pod svou značkou. Jenny následně prodávala svá pouzdra i dalším značkám jako Fortis, Dugena, Philip Watch, Aquadive a další. Přišla i s dalšími technickými řešeními a patří mezi důležité hybatele potápěčských hodinek. V roce 1997 odkoupila Doxu, ale pod jménem Jenny Watches najdete hodinky dodnes.

Jenny Watches. Původní model a reedice Caribbean 300. Foto: Jenny Watches

OW se staly velmi populární a uznávané ve vojenské a potápěčské komunitě; mimo jiné je používaly speciální americké jednotky ve válce ve Vietnamu, kam OW dodávalo až 10 tis. hodinek ročně, a úspěšně zvládly italskou potápěčskou expedici na severní pól.

Hodinky Olech & Wajs nosili protagonisté seriálu Profesionálové. Foto: ow-watch.com

Možná si vzpomínáte na britský seriál Profesionálové s dvojicí fiktivních vládních agentů Williamem Bodiem a Rayem Doylem. Jako tajní agenti nemohli nosit lapače pozornosti v podobě Rolexek, proto vyfasovali pro širší veřejnost takřka neznámé OW Caribbean 1000.

Už o rok později (1965) přišla s hodinkami s WR 1000 značka Nivada v podobě modelu Depthmaster.

Nivada Depthmaster. Foto: analogshift.com

Abychom ale kapitolu prvenství 1000metrových potápek měli kompletní, doplňme, že Rolex ve skutečnosti byl první, kdo zvládl hodinky, které přežily hloubku 1000 metrů. Ale šlo o experiment a hodinky nebyly v běžném prodeji. Šlo o Rolex Sea-Dweller „Deep Sea Special“ z roku 1960 a doprovázel batyskaf Trieste na dno Mariánského příkopu – hloubku přes 10 900 metrů. Jejich první prodejní model se dostal na trh až v roce 1978 jako Rolex Sea-Dweller 16600 s WR 1220 metrů.

Rolex Sea-Dweller „Deep Sea Special", 1960. Foto: hodinkee.com

1964 – První hodinky s mechanickým hloubkoměrem

Kromě potřeby odolávat vodě se u potápěčských hodinek hodila i funkce hloubkoměru. Přece jen jsme v době, kdy ještě potápěči neměli při potápění počítače.

První analogové hodinky s hloubkoměrem představila značka Nivada u modelu Depthomatic v roce 1964. Po obvodu číselníku byla trubička, do které se při ponoru dostávala voda a jak tlak rostl, postupovala i hladina v trubičce. Aby byla vidět, byl v trubičce červený kroužek, který se posouval, nebo měla trubička červený podkres, takže voda působila červeně.

Nivada Depthomatic, první hodinky s hloubkoměrem. Foto: revolutionwatch.com

Mezi další významné modely (a skutečné průlomy z této doby) pochází Bathy 50 od Favre-Leuba, které měly rovněž mechanický hloubkoměr. Bathy 50 měl už samostatnou ručku, která ukazovala hloubku (až 50 metrů). Opět šlo o čistě mechanický systém, tentokrát na principu Bourdonovy trubice. Hodinky měly uvnitř malou trubičku, která se silou rostoucího tlaku během ponoru deformovala. Na trubičku byl napojen mechanismus s ručičkou, který převáděl míru deformace na aktuální hloubku pomocí červené ručky.

Bathy 50 s ukazatelem hloubky. Foto: shucktheoyster.com

Analogové hloubkoměry byly nahrazeny elektronickými a následně počítači. Dnes najedeme jen málo značek, které nabízí skutečně mechanické hodinky s mechanickým hloubkoměrem. Mezi takové patří značka Oris s modelem Oris Aquis Depth Gauge.

1971 – Omega PloProf: Designová oběť

Mezi nejznámější „komerční“ potápěčské hodinky, které překonaly hranici 1000metrové voděodolnosti, patří samozřejmě Omega Seamaster PloProf. Byly až o několik let později než Caribbean 1000, zato je zná snad každý.

Omega Seamaster PloProf. Foto: omegaploprof.com/

Jejich svébytný design měl svůj důvod, protože Omega chtěla vytvořit hodinky, které přežijou cokoli pod hladinou, i za cenu designové oběti. Právě design je ale proslavil snad nejvíce. A také vzácnost vyrobených kusů.

Název je zkráceninou z francouzského Plongeur Professionnel (profesionální potápěč). Vývoj trval přes 4 roky, v úzké spolupráci s firmou COMEX (Compagnie Maritime d'Expertises) a údajně, i když nepotvrzeně s legendárním oceánografem Jacquesem Cousteauem, který je sám nosil.

Masivní ocelové pouzdro mělo 54 mm × 45 mm, tloušťku přes 15 mm a mělo hned několik funkčních prvků. Korunka byla na 9. hodině a chráněna, aby se zabránilo odšroubování. Otočná luneta šla otočit pouze, pokud se současně zmáčklo speciální červené tlačítko na boku pouzdra. Vznikl tak technický a asymetrický design. Ale to, co jiní považovali za bizarní, potápěči ocenili jako naprosto funkční.

Prototyp Omega PloProf 600. Foto: bachmann-scher.de

Omega nejprve vydala PloProf 600 (600 metrů WR), s reálným testováním 1370 m. Vyráběly se následně 8–9 let. Detaily se u verzí lišily, i když hlavní designové DNA zůstalo vždy rozeznatelné. Uvnitř byl obvykle velmi robustní pohyb od Omegy 1002, u kterého se ale projevily problémy s dlouhověkostí, a v případě servisu byl zcela nahrazen. Proto najít PloProf s původním kalibrem je poměrně vzácné.

Reklama na Omega PloProf 600. Foto: monochrome-watches.com

Vzápětí (1972) přišel model PloProf 1000 (1000 metrů WR), kterých ale bylo pravděpodobně v první sérii vyrobeno pouze cca 150 kusů, v druhé sérii (kal. 1012) cca 300.

O modelu Omega PloProf vznikly samostatné publikace a patří mezi vyhledávané sběratelské kousky.

Problém hélia

Je přirozené hledat u potápěčských hodinek především vysokou voděodolnost. A funkce pro potápěče. Ale objevil se další problém.

V 60. letech začala společnost vnímat, že lidé mají dostatečné technologické zázemí, aby mohli prozkoumávat oceán z podmořských stanovišť. A že tam mohou i pracovat. Dokonce celé dny, týdny...

10.2.2020 - Agáta Vřeská
Pomerančové Certiny DS Super PH500M: nádherné potápky s příběhem

Mezi nejznámější projekty podmořských stanovišť z té doby patří Tektite a Tektite II, kde průzkumníci nosili hodinky Certina a Rolex.

Významné byly rovněž mise SEALAB a především SEALAB II, kterou vedl Kapitán George F. Bond, „otec saturačního potápění“. Jeho cílem bylo otestovat dlouhodobý pobyt lidí pod vodou v rámci vývoje saturačního potápění – tedy technologie, která umožňuje potápěčům pracovat ve velkých hloubkách bez nutnosti opakovaných dekompresí.

Tým SEALAB II. Foto: www.hds.org

Během mise testovali potápěči (aquanauti) mimo jiné i hodinky Rolex a právě zkušenosti z projektu daly vzniknout hodinkám s tzv. heliovým ventilem.

V podmořských stanicích byl problém v tom, že dusík měl na člověka anestetické účinky. Způsoboval stav podobný opilosti, ale také se hůře dýchal. Proto se přidává do směsi helium, které nemá narkotické účinky, lépe se dýchá ve vysokém tlaku, méně se hromadí v těle a urychluje dekompresi.

Aquanauti žili v podmořských stanovištích i několik týdnů. Foto: sandiegoreader.com

Jenže helium má tak malé molekuly, že pronikly do hodinek, především přes těsnění. To hodinkám nevadí, dokud nenastane dekomprese, a zatímco okolní tlak se snižuje, tlak v hodinkách roste a helium chce pryč. Jenže nemá jak. To způsobovalo poškození vnitřních součástek, nebo dokonce úplně odpálení sklíčka hodinek.

Jako první se s tímto problémem vypořádaly značky Rolex a Doxa.

Doxa Conquistador s HEV. Foto: analogshift.com

Rolex se svými Sea-Dweller v roce 1967, které byly určeny především profesionálním pracovníkům. Doxa modelem Conquistador z roku 1969, který byl prvním komerčně dostupným potápěčským modelem s heliovým ventilem.

Heliový ventil je jednosměrný ventil, který umožní nahromaděnému heliu v hodinkách kontrolovaně opustit pouzdro. Může být buď automatický (otevře se jakmile je tlak v hodinkách vyšší než okolní), nebo manuální. Běžní smrtelníci, ale ani většina potápěčů jej nikdy nebude u hodinek potřebovat. Ale pro historický vývoj potápěčských hodinek šlo o významný milník.

Jacques Yves Cousteau nosil hodinky Doxa. Foto: timeandtidewatches.com

Byly ale značky, které na to šly lišácky. Proč vymýšlet způsob, jak dostat helium z hodinek, když můžeme vymyslet dostatečně odolné pouzdro, které nepustí helium dovnitř?

Mezi takové patřilo i Seiko. Možná znáte ten příběh, jak Seiko dostalo v roce 1968 dopis od komerčního potápěče Hiromi Oshima, který si stěžoval, že se hodinky v hloubce poškodí. Seiko v čele s vedoucím vývoje Taro Tanakou navštívil potápěče a dokonce sestoupili do zvonu, aby si zkusili podmínky.

Seiko Tuna 6159-022. Foto: monochrome-watches.com

Po několika letech vývoje (1975) přišli s hodinkami, které měly několik inovativních řešení, včetně monoblokového pouzdra (jako první s použitím titanu) a těsnění ve tvaru L, které zabraňovalo proniknutí helia do hodinek. Hodinky měly tvar připomínající konzervu tuňáka (Ref. 6159-022). Jedny z nejslavnějších hodinek, Seiko Tuna, byly na světě. O tři roky později představilo Seiko i světově první potápěčské hodinky vhodné pro saturační potápění s quartzovým strojkem.

11.3.2020 - Agáta Vřeská
TOP 6 Seiko přezdívek, které každý seikař musí znát

80. a 90. léta

Následující léta byla hlavně v duchu posouvání technologických dovedností jednotlivých značek.

Čím dál více se pracuje s novými slitinami a materiály jako je titan, keramika, safír. Ale hodinky se mění i uvnitř. Nejprve quartzové spíše doplňují mechanické, brzy ale začnou dominovat. Byly levné, přesné a nabízely další funkce. V progresu se pak předháněla jedna značka mezi druhou a milníky padaly jako hrušky na podzim.

9.6.2025 - Eliška Měrková
Příběh značky Citizen – Vždy vítězem

Z této doby musíme zmínit modely jako Citizen Professional Diver 1300m (1982), které měly korunku na 9. hodině, plně titanové pouzdro, quartzový strojek a v té době patřily k hodinkám s největší voděodolností na trhu. Seiko ve stejném roce představilo první potápěčské hodinky s chronografem a alarmem, které kombinovaly ana-digi zobrazení a proslavily se jako „Seiko Arnie“.

Citizen Professional Diver 1300m, 1982. Foto: Citizen

Prvenství měl i Citizen Promaster Aqualand JP2000-08E z roku 1985, protože šlo o první hodinky s plně elektronickým analogovým hloubkoměrem a digitální pamětí. Mnozí je považují za vrchol funkčních potápěčských hodinek, protože pak už přichází počítače.

Reklama na Citizen Promaster Aqualand s hloubkoměrem a digitální pamětí. Foto: Citizen

Zrodily se ale i další ikony jako Casio Frogman, které byly plně digitální a prosadily se specifickým designem. A mohli bychom pokračovat.

12.12.2022 - Agáta Vřeská
Casio Frogman slaví 30 – Příběh od pulce po třicetiletou žábu

Dnes jsou potápěčské hodinky hodnoceny podle mezinárodní normy ISO 6425. První verzi představila Mezinárodní organizace pro normalizaci v roce 1996. Detailní podmínky a vývoj ISO certifikace najdete v našem článku o voděodolnosti:

5.3.2021 - Agáta Vřeská
VŠE NA TÉMA: Voděodolnost u hodinek

Ale kromě přidávání funkcí a zavádění norem se stává i něco dalšího. Vlastně dvě věci. Za prvé, potápěčské hodinky už nejsou jen nástrojem pro potápěče, ale stávají se kulturním fenoménem a módním doplňkem. A za druhé, do popředí se dostávají nejen „tool watch“, ale také „beater watch“, v češtině bychom řekli otloukánky, u kterých se právě potápěčský styl ukáže jako skvělá volba.

Zástupce prvního směru jsou samozřejmě Rolex Submariner, které proslavil James Bond. Hodinky v této filmové sérii by byly na samostatný článek (třeba příště). Ale byly tady i další filmy a slavní herci, u kterých si lidé začali víc a víc všímat, co nosí. A chtěli to taky. A tak dále. Girard by měl radost. :)

Rolex Submariner na zápěstí Jamese Bonda. Foto: www.gq-magazine.co.uk

S tím souvisí naše druhá věc a nastupující trend. Trend hodinek, které jsou uznávané pro své vlastnosti, nemusíte se o ně bát, ale současně jsou cenově dostupné. A přesně takové byly Seiko SKX 007/009. Měly vše – status potápek, nosil je slavný herec ve slavném filmu, vypadaly fantasticky a mohli jste si je dovolit.

Robert Redford ve filmu Vše je ztraceno nosí Seiko SKX009. Foto: Hodinkee.com

14.7.2025 - Agáta Vřeská
Průvodce výběrem značkou Seiko

Současnost

A co dnes? Na naší planetě už neexistuje místo, které by bylo příliš hluboké pro ponoření hodinek. Značky jako Rolex či Omega se o to postaraly.

Možná si vybavíte rok 1960, kdy Rolex Deep Sea Special sestoupily v batyskafu Trieste do Mariánského příkopu, nejhlubšího místa v oceánu. V roce 2012 režisér James Cameron podstoupil sólový sestup a rozhodl se na vnější plášť batyskafu umístit Rolex Deepsea Challenge. Samozřejmě hodinky přežily, jinak by se o tom nepsalo.

James Cameron při svém ponoření do Mariálnského příkopu. Foto: watchesbysjx.com

Rolex v roce 2022 představil lehce nositelnější verzi Rolex Deepsea Challenge (Ref. 126067), které jsou testované na 11 000 m (36 090 ft), s dodatečným testováním na 13 750 metrů. Titanové pouzdro s inovativní korunkou Ringlock ukrývá automatický strojek a jsou jedním z technických vrcholů potápěčských hodinek.

Na trhu je ale celá řada značek, které nabízí volně prodejné potápěčské hodinky s neskutečnou voděodolností, která se ještě před půl stoletím zdála skoro nemožná. Ať už jsou to Omegy Ultra Deep (6000 metrů) nebo z nezávislých značek třeba Oris Aquis Pro (4000 metrů) a nebo z takřka neznámých H2O Kalmar 10 Miles Abyss (16093 metrů).

Potápěči berou hodinky jako záložní nástroj a spoléhají se na počítače. Určitě už se stalo, že počítač selhal a hodinky byly připravené zachránit život v hloubce desítek metrů. Ale už dávno to není hlavní náplň potápěčských hodinek.

A ano, většině z nás budou stačit hodinky s běžnou stovkou a heliový ventil v životě nepoužijeme. Ale nejsou potápky i tak prostě dechberoucí?

Zdroje fotografií:

• Hodinky 365
• oficiální fotografie výrobců
• jiné, uvedené u konkrétní fotografie

Mohlo by vás dále zajímat:

20.6.2025 - Agáta Vřeská
Historie závodních hodinek – Pro muže, kteří se rozhodují v sekundách

22.7.2024 - Agáta Vřeská
6 NEJ: Pánské potápěčské hodinky