Pánské klasickéPánské
Dámské klasickéDámské
Chytré hodinkyChytré
Značky
Ostatní
Tagy: O značce | Orient | Klasické | Tradiční
Eliška Měrková | 30.7.2024 | 12 MIN | 12x komentář
Jsou takové, jak je všichni dobře známe – spolehlivé, lidové a hlavně fajnové. Hodinky Orient v Česku nosili už naši otcové a nejeden zákazník nad nimi u vitríny rád zavzpomíná. I v současnosti však mají rozhodně co nabídnout a dávno neplatí, že se dnes jedná o opomíjenou značku. Jaký je příběh Orientu, japonského ekvivalentu našich starých Primek, které modely z něj udělaly takový nostalgický poklad a co jste o Orientech (skoro) určitě nevěděli?
"Bóóže, tajemný Orient! Toť zásah do mého srdéčka! Jedny Orienty s věčným kalendářem měl můj spolužák z kadaňského gymplu. V polovině 80. let jsme spolu seděli v lavici na hodinách francouzštiny. Já nosil v té době módní digitálky a ty jeho blyštivé hodinky mě iritovaly. Říkal jsem si, že vypadají jak pitomá kouzelnická rekvizita, tak proč s nimi ten blbec furt se vší nápadností mává a dokonce se hlásí levou rukou, když je pravák... On – jako čerstvý uživatel bez zkušeností s automaty – je chtěl udržet natažené! A teprve teď jsem si uvědomil, že jsem mu je prostě záviděl!" – Tomáš, komentující našeho magazínu.
2.2.2024 - Agáta Vřeská
Orient New Multi-Year Calendar – Recenze nejoblíbenějších Orientů u nás
Není těžké uhádnout, proč právě kolekce Revival, oslavující ikonické modely vytažené z historie Orientu, patří k té nejoblíbenější. Vypráví totiž příběh. Příběh, který se oficiálně začal psát roku 1951. A neoficiálně?
Opravdový počátek značky Orient spadá už do roku 1901. Tehdy se hodinář Shogoro Yoshida rozhodl splnit si vlastní sen: založil v Tokiu hodinářský obchod hrdě nesoucí jeho jméno – Yoshida Watch Shop.
V prvním desetiletí se však jednalo jen o jednoduchý obchod, jehož provoz stál na dovozu hodinek a jejich prodeji. Teprve pak, po deseti letech, se mistr Yoshida odhodlal vyrábět vlastní hodinková pouzdra. Což se ukázalo jako dobrá cesta, protože v roce 1920 už zakládá výrobu ve své vlastní nové továrně Toyo Tokei Manufacturing. Byznys Yoshidovi kvetl pod rukama a do roku 1934 se mu povedlo vyrábět náramkové hodinky v další vlastní továrně, nejmodernější čtyřpatrové továrně v Hino (městě ležícím v západní části metropole Tokia).
Tam však výroba trvala jen krátce, protože továrna Hino musela být přestavěna a výroba hodinek byla záhy ukončena. V polovině 40. let se Yoshida svou továrnu Hino pokusil zvednout, obnovit provoz a znovu vyrábět hodinky, ale žel, Hino byla stejně brzy nucena zavřít své brány. Přišla válka.
14.10.2022 - Agáta Vřeská
6 NEJ: Vojenské "field" hodinky (cenově dostupné)
Mistr Yoshida a bývalí pracovníci továrny Hino si však i po nepříznivých válečných letech stále uvědomovali potenciál svých výrobních a odborných znalostí. Byla by přece jenom škoda, kdyby všechna ta léta tvrdé práce a vývoje přišly nazmar.
V roce 1950 se tedy všichni znovu spojili a založili společnost Tama Keiki Company. O rok později, v roce 1951, byl název změněn na Orient Watch Company a výroba hodinek byla obnovena, což znamenalo skutečný počátek moderní inkarnace společnosti Orient.
Proč byl název změněn? Nejspíš proto, že Yoshida byl vizionář a úspěch viděl v exportu. Možná název zvolil proto, že pro zbytek světa slovo "orient" znamená něco exotického a lákavého. Nebo se Yoshidovi jen líbil význam tohoto slova, pocházejícího z latinského "oriri" a znamenajícího doslova "stoupat". Jisté je tedy jediné – jméno mělo vypovídat o ambicích "stoupat na vrchol", rozšířit hodinky i mimo Japonsko a učinit je konkurenceschopnými na celosvětovém trhu.
1.8.2022 - Agáta Vřeská
O značce Orient Star – Sáhnout po hvězdách
Od té doby značka, nově Orient, nepřihlížela jen k tradici (jak je pro Japonce charakteristické), ale snažila se hledět do světa a vpřed.
Továrna Orientu v roce 1951.
Japonsko to navíc po válce nemělo lehké, například ještě v září 1949 ovlivnila japonský export devalvace britské libry. Za těchto okolností utrpěl horologický průmysl obrovskou ránu, když se snažil zotavit ze stagnující domácí poptávky právě prostřednictvím vývozu.
V roce 1951 najala na post poradce předsedu Horologického institutu Japonska Tamotsu Aokiho, který byl zároveň emeritním profesorem Tokijské univerzity. Aokiho vize byla, v kontextu se stavem japonského hodinářství, oslovovat světový trh a tím v podstatě ono japonské hodinářství oživit. Klíčovým argumentem exportovaných hodinek však tehdy ještě nebyla kvalita. A to chtěl Orient změnit.
Není snad zručnějšího, trpělivějšího a pracovitějšího národa, než Japonců. Přesně tyto vlastnosti je taky vedly k úžasným technologickým pokrokům, které ovlivňovaly celý svět. A ať už to je národní povahou či dlouhou historickou izolací, kdy si potřebovali osvojit plnou soběstačnost, Japonci si vypěstovali vlastní specifický charakter. A to platí nejen pro národ jako takový, ale také pro cokoli, co produkují. Třeba hodinky.
Mistři hodináři při práci (Hosoki Toshikazu, datum vzniku neznámé). Zdroj: www.egenolfgallery.com
Japonská horologie (v japonštině "Tokei-gaku") a její historie je totiž specifická a hlavně jedinečná. Do nedávné minulosti, kdy misionáři přinesli na východ "vlastní čas" – míněno vlastní způsob měření a ukazování času, používali Japonci jiný systém. Japonci však přijali západní způsob plně za svůj, a tak byl i v horologii kladen důraz na tradici a řemeslnost, která byla a stále je otázkou cti.
Japonské hodiny wadokei, kterými se někteří japonští mistři hodináři inspirují dodnes. Zdroj: Wikipedie.
V éře Edo (1603–1867) panovala politika národní izolace, která měla vliv i na měření času. Jejich den byl rozdělen na doby podle východu a západu slunce a dále na 12 různě dlouhých úseků. Namísto používání západního pevného hodinového systému se vyráběly jedinečné wadokei ("japonské hodiny"), a protože se délka dnů a nocí v letním a zimním období lišila, byl vymyšlen složitý mechanismus, který těmto rozdílům odpovídal. Wadokei se přestaly vyrábět až v roce 1872, kdy se přešlo na známý pevný hodinový systém.
Právě proto byla pro Japonce druhá světová válka skutečná rána. Vývoj technologií se výrazně zbrzdil a nejen hodinářskému průmyslu přinesla dokonce technologickou zaostalost. Ona kvalita, která byla otázkou cti, byla najednou ta tam.
Vybombardované Tokyo. Zdroj: Wikipedia.
Naopak v neutrální zemi, ve Švýcarsku, dosáhl hodinářský průmysl během pěti let války dramatického pokroku. Výrazně se zdokonalil a rozšířil samonátah, vypilovaly se různé systémy chránící hodinky proti vniknutí vody či prachu a kladl se důraz na využití antimagnetických materiálů strojku.
8.7.2024 - Eliška Měrková
Historie a cesta automatických hodinek + 5 NEJ ze současnosti
10.6.2021 - Agáta Vřeská
VŠE NA TÉMA: Hodinky a magnetismus – Historie
Tomu zdevastované Japonsko prostě nemohlo konkurovat. Jenomže Japonci jsou příliš hrdí a zarputilí, než aby to nechali být. Cílem hodinářů se tak stalo povýšení na úroveň "švýcarského hodináře Východu"... A tím se také stal. Ale až později.
Mezi 70.–80. lety se Japonsko skutečně stalo předním světovým výrobcem časoměrných přístrojů. Tehdy to byla práce Seika, pod které dnes Orient spadá. Japonský pokrok šel dokonce tak rychle, že způsobil slavnou horologickou krizi a položil Švýcarsko na lopatky. Ale to už je jiný příběh.
11.8.2023 - Eliška Měrková
Historie quartzových hodinek – Krize nebo revoluce?
Cesta na vrchol nebyla zrovna jednoduchá. Válka poškodila více než 60 % kapacity výroby hodinek a ty stroje, které se vyhnuly poškození, výrazně ztratily výkon v důsledku nadměrného používání pro výrobu munice.
Ovšem i za těchto podmínek byla výroba rychle obnovena, a to jen za využití pilné pracovní síly, zachovaných strojů a malého množství materiálu, který zbyl z války. Spousta materiálu však byla nedostupná nebo znehodnocená, zásobování a energetické zdroje nebyly dobré a ani pracovní síly nebylo dost.
Práce v hodinářských továrnách, 1945-1954. Zdroj: www.jcwa.or.jp
Počátkem roku 1950 tak vyhlásilo ministerstvo mezinárodního obchodu a průmyslu tzv. Cíle a úspěchy racionalizace horologického průmyslu, zahrnující automatizaci a poloautomatizaci až u 500 strojů. Nicméně většina hodinářských společností byly malé a střední podniky (jako náš Orient), proto bylo financování velmi obtížné. Výrazně však pomohl vývoz do jihovýchodní Asie (díky příznivým směnným kurzům) a později do Číny.
Oživení japonského horologického průmyslu a celé ekonomiky bylo vyvoláno také korejskou válkou, která vypukla v červenci 1950. Pomohl také dovoz kvalitních strojů ze Švýcarska a skutečnost, že byl domácí trh dovozními omezeními chráněn před zahraničními hodinkami a vysokým clem (ačkoli se objevovalo spoustu pašovaných hodinek, např. americkými vojáky). I tak byla zvýšena poptávka po kvalitních domácích produktech a již v roce 1954 bylo vyrobeno 5,6 milionu hodinek, což znamenalo nejvyšší produkci od předválečného období.
Poptávka byla vysoká a průmysl byl na dobré cestě k hospodářskému oživení... Tak, a teď už jen zbývalo zlepšit onu kvalitu a znovuprokázat ten japonský um, na kterém si národ vždy zakládal. Stačily jen schopnosti a vůle. A tady se znovu dostáváme ke společnosti Orient.
Dodržováním tradice a zároveň zaváděním inovací se Orient postupně rozrostl v jednu z největších a nejbohatších japonských hodinářských společností, která si do dnešních dnů stále zachovala dobře rozpoznatelné DNA a in-house strojky.
Zdroj: iamwatch.net
Své první sériově vyráběné náramkové hodinky Orient uvedl v roce 1951. Měly ruční nátah, mimostřednou sekundovou ručku a strojek, který Orient produkoval ještě před válkou. Tento typ byl zaměřen na masy, a byl tedy také cenově dostupný.
Do protiváhy ještě ve stejném roce, 1951, Orient vypustil další vlaštovku. A tentokrát mířil vysoko. Nové hodinky, které měly představovat luxusnější produkci Orientu, nesly kromě klasického designu také jméno Orient Star, které mělo připomínat "snahu zastínit svou hvězdnou září ostatní mechanické hodinky v celé galaxii". Měly modřené ručky a špičkovou povrchovou úpravu.
1.8.2022 - Agáta Vřeská
O značce Orient Star – Sáhnout po hvězdách
V roce 1952 Orient dále navrhl nový, ručně natahovací strojek s 15 kameny, který v hodinkách Orient Star nahradil předválečný strojek. A pozdější iterace, jako například Orient Star Dynamic z roku 1957, jej využívaly taky, ale nový a vylepšený s perem z Nivaflexu.
A 1959 byl rok, kdy byl uveden na trh model Royal Orient. Jak je již z názvu jasné, jednalo se o to nejlepší, co byli schopni v té době v Orientu vyprodukovat.
A tak se definovaly tři různé odnože Orientu – Orient (dostupné hodinky pro běžné občany), vyšší kolekce Orient Star a nejlepší možné Royal Orient. Zatímco však linie Royal Orient nikdy neslavila velké úspěchy a hojnost modelů (oficálně však byla ukončena až v roce 2016), Orient Star září dál jako v podstatě samostatný brand.
10.8.2023 - Agáta Vřeská
Orient Star fotogalerie – Když jsou jedny hezčí než druhé
Rok 1971 pak přinesl slavný kalibr 46, který se v hodinkách Orient i Orient Star používají v různých obměnách dodnes.
Zatímco vyšší Orient Star šel cestou inovací a zaměřuje se na "budoucnost mechanických hodinek", klasický Orient se v současnosti soustředí na oživování a nebo modernizování těch nejikoničtějších modelů. Reedice těch nejazjímavějších nebo nejúspěšnějších "legend" Orientu se nachází převážně v řadě Revival. Je ale spousta hodinek, které v historii zůstaly... Prozatím.
Orient dělí svou nabídku do 4 kolekcí. Je tu historická řada Revival, dále Classic, kde dominují slavná společenská Bambina, Contemporary s univerzálními a nadčasovými kousky a nakonec Sports. V té si vybere každý, kdo hledá kvalitní automatické potápky, často s cenovkou kolem 10 tisíc, a které mají navíc své příběhy i kultovní fanouškovské přezdívky.
23.2.2023 - Eliška Měrková
Kultovní potápky od Orientu – Jak se vyznat v přezdívkách?
Ale popořadě. Dalším milníkem poválečné éry byla výroba vlastního automatického pohonu. Ten byl na trh uveden v roce 1962 v modelu Super Auto, který v roce 1964 následovaly slavnější sportovní automaty Grand Prix 100.
Orient Grand Prix 100. Zdroj: www.flickr.com
Následující rok byly uvedeny na trh hodinky Multi-Year Calendar, které jsou v pozměněném designu stále v nabídce.
2.2.2024 - Agáta Vřeská
Orient New Multi-Year Calendar – Recenze nejoblíbenějších Orientů u nás
Vlajkovou lodí Orientu 60. let byly hodinky King Diver 1000. Jednalo se o potápěčské hodinky, testované pro použití do hloubky tisíc metrů. Na tuto vlastnost byl Orient náležitě pyšný. Na tu dobu to byl totiž obrovský úspěch a málokteré značce se něco podobného podařilo.
28.6.2019 - Michal Kočiš
Historie Edox aneb Za vším stojí žena
Vrcholem technických inovací a schopností inženýrů Orientu byl model Fineness z roku 1967. Jednalo se o v tu dobu nejtenčí hodinky s day-date na světě, protože vyrobili strojek tenký jen 3,9 mm. Na 60. léta? Neuvěřitelné.
8.7.2024 - Eliška Měrková
Historie a cesta automatických hodinek + 5 NEJ ze současnosti
Rok 1969 je zase doba, kdy se svět otevíral cestování. Odrazem doby se tehdy stal Orient World Diver.
Zdroj: orientplace.com
Potápěčský worldtimer v hravém designu, jehož reedici můžeme stále najít v současné nabídce.
24.3.2022 - Eliška Měrková
Orient "World Map Revival" RA-AA0E03L19B recenze – Žijící odkaz Orientu
Druhá půlka 70. let se pak nesla ve znamení digitálních hodinek. Byly tu slavné Pulsary, Casiotrony od Casia, Computrony od Bulovy... Orient nezůstal pozadu. V roce 1976 uvedl Touchtron, digitálky s LED displayem, které zobrazovaly čas po dotyku ruky na pouzdro, což šetřilo baterii.
16.2.2023 - Eliška Měrková
Bulova Computron recenze – Jedny z nejikoničtějších digitálek
Rok 1991 – Orient Mon Bijou. Že vám něco připomínají? Tyto hodinky s ručním nátahem byly prvotně zamýšlené jako Orienty. Jejich luxusní vzhled však způsobil, že si tento model později "převzal" Orient Star.
Zdroj: http://orientplace.blogspot.com
Dnes připomínají skeletony kralující M-kolekci, které si Orient Star nadělil k výročí.
16.9.2022 - Vojtěch Höhe
Orient Star Classic Skeleton recenze – Orient vytáhl kostlivce ze skříně
A dostáváme se do roku 1997, kdy se na pulty dostávají robustní potápky M-Force. I ty dnes v nabídce Orientu můžeme najít.
První generace M-Force, foto: orientplace.blogspot.com
Design dostal samozřejmě moderní infuzi, ale stale si zachovává "tvrďácké" DNA, díky kterému jsou již po dekády stále oblíbené.
2.2.2023 - Agáta Vřeská
Orient M-Force recenze – Takové G-Shocky pro zaryté milovníky mechaniky
Orient patřil mezi první japonské značky expandující do dalších zemí a byl (a stále je) všeobecně považován za výrobce spolehlivých Made in Japan hodinek, které každý respektuje a co je důležité – lidi je mají rádi.
Celá druhá polovina 20. století se pro Orient nesla ve znamení úspěchu. To je však bohužel málokdy napořád. Po 10 letech strádání to v roce 2003 dokonce vypadalo na úplný krach. A tehdy zasáhlo Seiko Epson, když jej (až v roce 2009) vzalo pod svá křídla jako dceřinou společnost a v roce 2017 se s Orientem plně sloučilo (říká se, že v roce 2016 Royal Orient oficiálně skončil pravděpodobně proto, aby se zabránilo kanibalismu mezi ní a dalšími značkami skupiny Seiko, Grand Seiko a Credor.)
Společnost Epson Sales Japan Corporation hodinky Orient prodává, zatímco Akita Epson Corporation je vyrábí. Orient však stále používá in-house strojky. A technicky in-house jsou – komponenty jsou z Epsonu (který nyní k Orientu neodmyslitelně patří), ale skládáno a navrhováno je vše v Orientu. Vnímat se to dá jen pozitivně, protože právě toto spojení přineslo pro Orient technicky vyspělejší možnosti, zahrnující lepší zpracování komponentů nebo vyšší přesnost.
Je Orient čistě japonská značka? ... Ano i ne. Existuje jedna země, která se o post "původce hodinek Orient" s klasickým japonským Orientem s nadsázkou dělí – Brazílie.
Brazílie byla první zemí, kde byla mimo Japonsko postavena montážní linka hodinek Orient. Personál byl speciálně zaškolen v Japonsku, a tak mohl být celý závod v Manausu v roce 1978 otevřen. A co se nestalo? V průběhu let se tento provoz stal dokonce největším výrobcem automatických hodinek v Brazílii. A to do té míry, že mnoho místních obyvatel začalo věřit, že Orient je vlastně brazilská značka... Dle místních anket byly Orienty jedny z nejznáměších hodinek v Brazílii a mnoho lidí je tak – převedeno do naší hantýrky – považovalo za takové "Primky pro každého".
Orient Brazil mají dokonce často i vlastní designy. Zdroj: www.orientrelogios.com.br
Nejzajímavějším faktem o brazilském Orientu však je, že velkou část jeho místní produkce tvoří unikátní modely, vyráběné a prodávané výhradně v Brazílii. A co se strojků týče, uvnitř brazilských Orientů neběží nic jiného, než... japonské Orient strojky. Jak ty moderní, tak staré dříče a co je zajímavé – některé strojky nejsou od Orientu vůbec.
Orient Brazil bývají také větší než japonské ekvivalenty.
Brazilské Orienty jsou vskutku kuriózní záležitost a o jejich modelech by se dal napsat celý samostatný článek – některé kousky jsou bez nadsázky cool. A tak se doporučuji podívat alespoň na stránky výrobce.
Slyšeli jste o Orient Brazil i vy? Máte nějaké vlastní zajímavosti či dokonce osobní příběhy s hodinkami Orient? Podělte se o ně v komentářích.
Každou středu vám e-mailem zasíláme přehled nových článků a soutěží.