» Blog » Invicta

Invicta S1 Rally Diablo – Ďábelská jízda

Tagy: Recenze | Invicta | Pánské | Klasické | Fashion

Eliška Měrková | 5.10.2021 | 6 MIN | 2x komentář

Baví mě věci, které dokáží vyvolat emoce, rozpoutávat vášnivé diskuze a čeřit vnitřní klid. Jak v pozitivním, tak i v tom negativním smyslu... Invicta S1 Rally Diablo vám tyto vjemy vmete do obličeje se zábavnou neotřelostí Invictě vlastní a musím říct, že tyhle hodinky mezi ostatními opravdu nezaniknou. A to možná ani mezi Invictami.

Řada S1 Rally a malé uvedení do kontextu

Řada S1 Rally patří k nejoblíbenějším a možná mnohdy i k designově nejukázněnějším řadám od Invicty (tohle říkám bez nadsázky). Zrodila se z inspirace rychlou jízdou a motosportem, což je na hodinkách také náležitě znát. Některé hodinky této řady dokonce imitují designy závodních aut tak věrně, že jsme si je před časem označili za takové "malé formule". A rudočerné Diabla bych mezi ně zařadila taktéž.

Invicta S1 Rally – Pro chlapy s benzínem v krvi
22.8.2022 - Eliška Měrková
Invicta S1 Rally – Pro chlapy s benzínem v krvi

Ďáblíci nejsou u Invicty žádnou novinkou. Dnes recenzované hodinky jsou například již 3. generací hodinek Diablo a mezi milovníky Invicty patří mezi oblíbence. V dnešní recenzi se pokusím přijít na kloub tomu, proč tomu tak je.

Invicta byla původně švýcarskou značkou, jenž započala výrobu hodinek už v roce 1837. Během 80. let následkem tzv. quartzové krize však značka zkrachovala a vzkříšení se dočkala až roku 1991, kdy Invictu odkoupila americká společnost a změnilo se jak sídlo, tak filozofie. Dnešní americká Invicta se stále drží vyšlapané cesty dobrého řemeslného zpracovaní, tentokrát však v mnohem extravagantnější formě a cílí tak na jedince, kteří preferují originalitu a okázalost.

Invicta – Příběh jedné z nejkontroverznějších hodinářských značek
26.3.2021 - Eliška Měrková
Invicta – Příběh jedné z nejkontroverznějších hodinářských značek

Rychle a zběsile – Design je zosobněním neklidu

Šílené. Agresivní. Ďábelské... A taky krapet frustrující. Pro mě tedy rozhodně. Zvláště při prvním pohledu na změť číselníku, která vyvolala směsici lehce rozčarovaných pocitů. Na hodinky totiž musíte chvíli soustředěně hledět, než se jim vaše oči adaptují a začnete pomalu chápat, "o co tam vlastně běží".

Je asi docela dobře patrné, že u hodinek Diablo neběží zrovna o čas a je mi jasné, že si je nevyberou ti, kteří od svých časomír vyžadují snadné přečtení času. Naopak. Tady to spíše působí jako extrémní designérská výzva o to zaplnit prostor co nejvíce to jde. Neponechat čistou a přehlednou ani píď.

Přitom hodinky neoplývají nějakým závratným množstvím přídavných funkcí. Kromě ukazatele času zde najdeme jen datumovku, den v týdnu a chronograf (stopky, zde s kapacitou 30 minut), které k hodinkám v závodním stylu nepochybně patří. Je zajímavé, že ručka stopek se nachází na místě klasické vteřinovky. Proč? Tento rys se používá především u hodinek s tachymetrickou stupnicí, která právě pomocí ručky stopek ukazuje průměrnou rychlost.

VŠE NA TÉMA: Lunety a stupnice – Tachymetr
13.5.2021 - Eliška Měrková
VŠE NA TÉMA: Lunety a stupnice – Tachymetr

Diabla tachymetrickou stupnici nemají, a tak je ručka stopek běžící namísto vteřinovky hlavního času poněkud zbytečný prvek a vyvolává jen další zmatení. A to bylo možná účelem... Vteřinovku hlavního času pak najdeme v subčíselníku mezi 2. a 3. hodinou.

Diabla tedy nemají hodinkový tachymetr, zato však mají tachometr! Tedy alespoň malý designový odkaz na něj – červená ručka ukazatele dne v týdnu jej nápadně připomíná.

Přiznám se, že na odhalení těchto "motoprvků" jsem si na pomoc přizvala svého otce, pro kterého jsou auta denním chlebem i zaměstnáním a závodní fára zná moc dobře i z pozice řidiče. Co však neznal vůbec, byly Invicty, na které zpočátku mrkal krapet nechápavě ("To jsou ale divné hodinky."). Po chvíli pak poukázal nejen na zmíněny "tachometr", ale taky na děrovanou "masku chladiče", která tvoří jednu z mnoha vrstev číselníku, a bílé "čalounění", jaké můžeme najít u sportovních vozů.

Hodinky pak označil za vcelku hezkou strojařskou záležitost a zejména u "masky chladiče" vychválil preciznost zpracování a pěkně vyvedenou perforaci, s čímž souhlasím i já. (A pokud tam nacházíte ještě něco jiného, neváhejte se o to podělit v komentářích).

Hezký detail se nachází taky na dýnku, kde je číslo modelu vyvedeno jako SPZtka.

Hezký detail se nachází taky na dýnku, kde je číslo modelu vyvedeno jako SPZ.

Pro mě osobně je pak na Diablech vizuálně nejzajímavější nastavování data. Otáčením korunky v první poloze se vám totiž naskytne opravdu poutavá podívaná, kdy pod otvory děrované struktury prochází bílý datový věnec.

Materiály, zpracování a co mi na Diablech vadí

Hezkou protiváhou k tomu, co se děje na číselníku, je jednoduchý, hladký tvar ocelového pouzdra s černou povrchovou úpravou v polomatu. Tady nemám co vytknout a ani co komentovat.

Jiná situace je však u minerálního sklíčka. To hezky kopíruje zakřivení pouzdra, ovšem nemůžu pomoct nepříjemnému pocitu při pohledu na to, jak z pouzdra částečně vystupuje a jeho hrany jsou tak po bocích viditelné. Vzniká tak dojem, že bude snadnou kořistí vlásečnic a škrábanců. Naštěstí je opatřeno safírovou vrstvou, která jej má za úkol chránit.

Do hodinek Invicta zasazuje nejčastěji sklíčka minerální a méně často safírové. Právě minerální sklíčka Invicta mnohdy (ale ne zpravidla) opatřuje antireflexní safírovou vrstvou, která je odolná proti oděru. Takové sklíčko pak najdete pod obchodním názvem Flame Fusion.

Největší mínus pak dávám silikonovému řemínku v takové jahodově červené barvě, která ve skutečnosti nepůsobí tak výrazně, jako na fotkách. Řemínek je sice měkký a na zápěstí rozhodně není nepříjemný, ale působí trošku laciněji a perforace, která kopíruje vzor na číselníku i na dýnku, je tady na mě už trochu moc. Hodinky se tak stávají úhlavním nepřítelem jedinců s trypofóbií (odpor k nepravidelným vzorům nebo shlukům malých děr a hrbolů) a zjednodušeně – nelíbí se mi. Ale to je jen a jen můj názor.

Kdyby namísto silikonu Invicta použila řemínek z černé kůže s červeným prošitím, byl by ďábelský vzhled hodinek perfektní. Třeba podobně, jako to provedla u limitky S1 Rally Jason Taylor, které jsou mimochodem jedny z nejpovedenějších hodinek od Invicty (a taky jsou beznadějně vyprodané).

Uchycení řemínku je ale standardní (což u Invicty není úplně obvyklé) a za to dávám Diablům palec nahoru. S tím, že je rozpětí nožek univerzálních 22 mm, si totiž můžete řemínky měnit dle libosti.

Na čem se dají nosit hodinky: materiály řemínků a náramků
29.9.2019 - Bohumil Vopršal
Na čem se dají nosit hodinky: materiály řemínků a náramků

Na druhou stranu, kdybyste chtěli nosit tyhle Invicty na sport a vodní sport, což rozhodně můžete, vzhledem k tomu, že hodinky vydrží tlak do 100M, silikon je jasně lepší volba.

I velikost je pak něco, co se blíží univerzalitě. Oproti pánským hodinkám od Invicty, které mají průměrně kolem 52–56 mm, jsou Diabla se 42mm průměrem pouzdra "normálně" vzrostlým kouskem. S výškou 15 mm, která je způsobená vypouklým tvarem pouzdra, však určitě nesednou užšímu zápěstí a doporučila bych si hodinky před koupí raději vyzkoušet.

Poslední věcí k vypíchnutí je luminiscence. Je mi jasné, že zde není tak důležitá jako například na potápkách, přesto není na škodu se na ni zaměřit. Jedná se o Tritnite, která není mezi hodinkovými nadšenci zrovna opěvována a oproti například Super-LumiNově je údajně podstatně horší. Proto mě překvapilo, jak intenzivně hodinky zářily. Bez problému jsem v naprosté tmě přečetla čas i po dvou hodinách od nasvícení (kdy hodinky dostaly šťavnatých 20 minut pod UV lampičkou). Intenzita byla ale samozřejmě slabší.

Co se skrývá pod kapotou?

Hodinky jsou klasické quartzky, tedy na baterii. Quartzové hodinky jsou pak oproti mechanickým nepochybně méně vznešenou variantou, ale zato jsou přesnější a odolnější vůči mechanickým nárazům, což je u sportovních hodinek vcelku plus.

Co je na pohonu ale zajímavé, je švýcarský původ. V hodinkách najdeme strojek Z60 značky Ronda, a použitá baterie by pak měla vydržet běžet zhruba 50 měsíců. Pak je samozřejmě třeba baterii vyměnit.

Závěrem

Co na takovou divočinu na závěr říci? Rozhodně nemůžu říct, že jde o krásné hodinky. Ale o hodinky zajímavé a originální? Tak to rozhodně. Jejich největší síla spočívá v propracovanosti detailů, ze kterých estetika závodění sálá do všech stran. Běžnému smrtelníkovi pak nejspíš sebevědomí nedovolí Diabla nosit. Ale nějaký ďábel s širším zápěstím, který se toho nebojí? Ten si na Diabla určitě troufne.

PS: Pro pravé motofajnšmekry má Invicta za kapotou ještě jednu třešničku – Kufr na hodinky Invicta v podobě závodní helmy, který se k hodinkám Invicta Diablo fakt hodí.

Není to vaše gusto? Podívejte se na ostatní kufry Invicta.

Troje "povědomé" hodinky Ingersoll – Poznáte inspiraci?
4.12.2023 - Eliška Měrková
Troje "povědomé" hodinky Ingersoll – Poznáte inspiraci?

Fotogalerie hranatých hodinek Invicta – Ano, hrany jsou fakt v kurzu
29.12.2023 - Filip Debrecenyi
Fotogalerie hranatých hodinek Invicta – Ano, hrany jsou fakt v kurzu

Líbil se vám článek?

Každou středu vám e-mailem zasíláme přehled nových článků a soutěží.

Komentáře

Honzapřed 931 dny, reagovat
No osobně v těchto hodinkách vidím velkou inspiraci hodinkami Richard Mille. Ne třeba tak viditelnou jako u Tag Heuer - Gulf.
Eliška Měrkovápřed 931 dny
Honzo, to je skvělý postřeh!

Hodinky zmíněné v článku