Stručný úvod do problematiky „Jak obdarovat – nejen – hodinkového nadšence“

Tagy: Průvodce výběrem | Klasické

Bohumil Vopršal | 9.11.2020 | 7 MIN | 2x komentář

Na úvod bych si vypůjčil scénu z báječného filmu Pelíšky, kde si pubertální hrdina za časů reálného socialismu u vánočního stromečku do poslední chvíle představuje, že od svého otce dostane kovbojské boty. Ale trapný „tatík­‑lampasák“ – čili důstojník Československé lidové armády – mu daruje ve službě vyfasované, hnusné zimní boty na zip! Pokoření puberťáka, který v tu chvíli otcem totálně pohrdá, nemůže být horší. Jako správně vychovaný chlapec se však na sobě snaží nedat nic znát. Věřte, že podobné pocity může zažívat i člověk, který se zajímá o hodinky a je s tím nejlepším úmyslem obdarován někým, koho něco jako hodinky naopak úplně míjí…

No to je krása, to jsem nečekal…

Možná to znáte… Obdarovaný s vděčností v hlase pronáší slova díků, ale v hlavě mu běží zhruba toto: „No, kua! Místo mé oblíbené značky X mi koupili předraženou sr..ku od značky Y! Oblekovky! A ke všemu cifr s arabskejma číslicema, což zrovna u oblekovek nesnáším! A za to vyhodili nejmíň patnáct litrů! Proč něco neřekli? Mám už něco našetříno a kdyby dali vědět, že se mi skládají na hodinky, moh’ jsem začít koukat, jestli nemají někde mý vysněný potápěčský X!“

Naopak dárci, kteří se na ten nekřesťansky drahý (kdo si, proboha, kupuje hodinky za patnáct tisíc?) hodinkový prezent složili, se mezitím snaží potlačit triumfální úsměvy: „To jseš překvapenej, jak tě máme rádi, co?“

Představy se mnohdy rozcházejí

Jak je z výše naznačených řádek patrné, představy o dokonalém dárku se u milujících darujících a neméně milujícího obdarovaného mohou dost zásadně lišit. „Náš Karlíček bude pan doktor, tak potřebuje k promoci reprezentativní hodinky,“ zašveholí hrdá matička v hodinářství. Dostane se jí nabídky podle zadání, zatímco přítomný tatínek do ničeho raději nemluví, zkoumavě hledí do vitrín a snaží se nedivit cenovkám…

„Jestli něco klukovi koupíme a nebude se mu to líbit, tak jsou to vyhozený prachy! Moh’ za to bejt ten keramickej gril na zahradu, co mají zrovna v akci. Skvěle drží teplotu,“ dumá. Ani jeden z rodičů přitom netuší, že Karlíček sice bude doktor, ale ze všeho nejvíc ho láká létat vrtulníkem se záchrannou službou, takže by uvítal hodinky nespolečenské, co nejvíc odolné a za všech okolností dobře čitelné…

Jsou prostě věci, kdy se představy dětí a rodičů rozcházejí, a tak si „děti“ raději některé věci nechávají pro sebe, než by dopředu poslouchaly lamentace: „A tos tak dlouho študoval, aby pak s tebou ten vrtulník někde spadnul?!“

16.5.2018 - Martin Koňařík
6 pánských společenských hodinek vhodných jako dárek k promoci (do 20tis. Kč)

Jak na dárek, aby byl skutečně dárkem?

V rodinách, kde si na překvapení potrpí, nezbývá, než rozvinout detektivní úsilí a občas se uchýlit i k nepěknému špehování. Ke špehování je ale zpravidla třeba získat spojence, který má přístup k počítači budoucího obdarovaného (Karlíčkova milá, spolubydlící, sourozenec atp.), aby z historie jeho prohlížení na internetu nenápadně zjistil, o jaký typ hodinek se náš chronofil ponejvíce zajímá.

Takto lze do jisté míry odhadnout jeho vkus a při koupi dárku nestřílet úplně naslepo. Platí to ovšem jen v případech, kdy si hodinkový nadšenec v nedávné době prohlížel hodinky jemu doopravdy milé a naopak při tom nevyrážel výkřiky typu: „No to je děs, jak tohle může někdo vyrobit! Natož si to koupit?! To jsem zvědavej, jestli na tenhle způsob najdu ještě něco hnusnějšího!“ Cesta špehování, krom velké dávky nedůstojnosti, zkrátka není stoprocentní zárukou úspěchu.

Jak na dárek II

Jako daleko lepší cesta se jeví vyložit karty na stůl. Hodinky nejsou houskou na krámě a zcela určitě by neměly odrážet vkus těch, kdo je darují. Měly by naopak vyrazit dech a vehnat slzu do koutku oka tomu, kdo je obdarován. Vyptávání na „oblíbený časoměřič“ by ale nemělo probíhat na způsob policejního výslechu! Na místě je spíš uvolněná debata při nějaké neformální rodinné akci, kde třeba i přiměřená dávka alkoholu rozvazuje jazyk. Zde ovšem hrozí, že do rána se řada informací vypaří a navíc si je každý z příbuzenstva bude pamatovat jinak.

Zoufalou, leč asi nejpraktičtější variantou, je vzkaz ve stylu: „Milej synku, neuniklo nám, že se zajímáš o hodinky. Jsou i horší úchylky (třeba masový vraždy, haha), a proto Ti chceme k promoci nějaký ty hodinky koupit. Jaký by se Ti asi tak líbily kolem 15-20 tisíc? Nebo je to směšně málo a máš nějaký vysněný, co stojej víc? Že by těch 15 až 20 fungovalo jako základ. Nic proti, ale až si je pořídíš, slib mi, že poděkuješ mámě, všem třem strejdům s tetama a hlavně dědovi! (Ten taky přispěl, ale neobešlo se to bez keců, prej k čemu takový hovadiny) :-) Dej vědět, jak to vidíš. Kdybys chtěl radši toustovač, byl bych hned klidnější, páč v akci zrovna mají príma gril :-) Jo – ptám se Tě na to tajně, kolektiv dárců nic netuší! Jen nechci, abys byl zklamanej (a abych si moh’ případně objednat ten gril) :-D Táta.“

Na takto formulovaný návrh může synek odpovědět různě. V případě slušně vychovaného příznivce hodinek třeba tak: „Ahoj tati & kolektive! Líbí se mi druhá možnost, pošlete mi vybranou částku na účet. Budu ji vést v patrnosti a budu se těšit, až si za ni nějaké hodinky koupím. Jenže do prvního místa nastupuju skoro za měsíc, takže obdarovatelé jistě pochopí, proč to odložím. Díky moc všem! A dědy se ohledně „hovadin“ optej, proč utrácí za umělý zuby, když s nima neumí kousat a na jídlo si je vyndavá! A na novej gril se vykašli! Ten starej je dobrej a cévní řečiště Ti od cholesterolu beztak už málem chrastí! :-) Synek.“

Jak na dárek III

Jednou z cest, jak obdarovat hodinkového nadšence, je i zakoupení dárkového certifikátu u nějakého dobrého prodejce hodinek. Obdarovaný nedostane obyčejnou obálku s penězi, ale zpravidla graficky krásně ztvárněný poukaz; zde ovšem pozor, aby vybraný obchodník měl v nabídce právě tu značku (značky), které má obdarovaný v oblibě! Peníze (viz níže) jsou zkrátka univerzálnější, leč v očích mnohých přízemnější řešení.

Dárky z recese

Zcela jinou kapitolou jsou „dárky z recese“, určené pro blízké přátele zpravidla k významným životním událostem. Na užitnou hodnotu se tady nehraje! Nikdo nečeká, že by obdarovaný hodinky doopravdy nosil, a tak by dárek neměl pohoršit ani totálního hodinkového zažrance! Ve hře jsou totiž jiná kritéria: Blázen do fotbalu si své hodinky s motivy míče, hřiště či kopaček vystaví doma do vitríny a pokaždé, když na ně koukne, vzpomene si na dým z ohniště, chuť grilovaného selátka a na to, jak se na jeho narozeninách všichni báječně „picli“, až ten vůl Bimboš spadl sousedovi do okurek. Ve vzácných chvílích hodinky z vitríny osvobodí a podívá se na jejich dýnko s totálně pitomým věnováním: „My Ti přejem jenom tolik, aby Ti stál jako kolík! Kamarádi z FC Rapid Chroustoplazy“. A zrak se mu zamží, protože to tehdá byla fakt pěkná akce.

Co z recese vybrat?

Z předchozích řádků vyplývá, že je třeba vyhledat hodinky, které nějak odrážejí záliby adresáta, a opatřit je vtipným věnováním buď přímo na dýnku nebo např. formou přiloženého „certifikátu“. K věnování se z portfolia 365-hodinek nabízejí třeba stroje Swatch či Invicta, z nichž některé nápady doslova hýří. Jinak lze doporučit cokoli, na co bude rozpočet stačit. Jen se přimlouvám, aby to nebyly hodinky z tržnice. Zásadní rozdíl je v tom, že ty od hodináře půjdou nejen týdny, ale celé roky od koupě a nerozpadnou se při prvním pokusu vyměnit baterii…

A co naši nejstarší?

V případě obdarování seniora hodinkami – z vlastní zkušenosti – doporučuji přáním budoucího obdarovaného naslouchat snad ještě pozorněji, než v případě mladého hodinkového nadšence. Zejména je důležité jistit, zda hodinky vůbec potřebuje; možná by daleko víc ocenil třeba novou mikrovlnku nebo vířivou lázeň pro nohy… Z tlachání u kulečníku se svým tchánem jsem se například jen tak mimochodem dozvěděl, že jeho nejpřesnější hodinky byly od Vietnamců, měly maximálně přehledný ciferník, byly tenké, lehounké a nedělaly prý větší odchylku než nějakých 15 vteřin do plusu za měsíc. Akorát prý poslední dobou nějak haprují a ani výměna baterie nepomohla…

Protože tchán je venkovský typ, vídaný od rána do večera v montérkách, zvyklý zacházet se sekačkou či křoviňákem, kterému tehdy táhlo na pětašedesát, bylo to jasné, co dostane k narozeninám: U mého známého hodináře jsme vybrali tenká a lehoučká baterková Casia s velkým a přehledným ciferníkem, kovovým náramkem a zárukou dva roky. Jedinou rozmařilostí byla voděodolnost 10 atmosfér. Nestály ani dva tisíce. Tchán z nich byl nadšený a slouží mu už bezmála dvacet let! Vím to, protože mi nedávno při návštěvě říkal: „Bohoušku, to bys nevěřil! Tyhle hodinky mám od svý sedmdesátky (?!) a víš, jak přesně jdou? Když jsem je teď přeřizoval na letní čas, rozešly se o 15 vteřin ne za měsíc, ale za půl roku!“ Odmlčel se a pak významně dodal: „Ty mi dal Zdeněk!“ Člověka sice zamrzí, že starý pán si už nevybavuje, kdy a od koho své nejmilejší hodinky dostal, ale co chcete od 83letého pradědečka? Důležité je, že s nimi je spokojený a že obyčejné každodenní otloukánky za „dvojku“ mu skoro dvě desetiletí dělají lepší službu, než certifikovaný chronometr!

Na závěr

Ne, nehledejte ve výše uvedeném „absolutní pravdu“. Zkuste jen sledovat tu a tam roztroušené „drobky“ na cestě, po které by se úvahy při koupi hodinek pro jiného člověka – podle mých zkušeností – měly ubírat. A aby to šlo lépe, dovolte malé opáčko:

• Potože nejsme jasnovidci, měli bychom znát priority obdarovaného. Neuváženým dárkem obdarovanému spíš než radost způsobíte dilema a nepříjemný pocit! Pod první společný vánoční stromek jsem od své milované dostal – v mých očích – absolutně otřesné, byť značkové hodinky; muselo to být na mně vidět, a tak jsem po „výslechu“ přiznal barvu; naštěstí se ukázalo, že prodejce umožní hodinky vyměnit. Mám je furt.
• Než utratit větší či menší peníze za hloupost, radši nic! Dát někomu příspěvek na koupi budoucích hodinek (pokud to nebude v igelitce plné mincí a zmuchlaných bankovek) není žádná hanba; třeba vkusně a vtipně vyvedený symbolický šek nebude ani na promoci vypadat hloupě. Komu přesto darování hotovosti připadá trapné, může zvolit nákup dárkového certifikátu u oveřeného prodejce.
• Ani u hodinek pokaždé neplatí, že čím dražší, tím lepší. A už vůbec ne, že čím dražší, tím větší radost!