» Blog

5 základních rad při výběru hodinek

Radek Vyhlídal | 27.8.2019

Dnešní trh je zaplaven spoustou hodinek nevalné kvality vyráběných pouze pro oko. Jak tyto hodinky poznat od těch, které vydrží po generace, snad budete po přečtení článku vědět.


Cenová hladina hodinek, kterým je tento článek věnován, je v angličtině nazývána jako "entry level watch", což by se dalo volně přeložit jako základní úroveň hodinek. Je tedy určen začátečníkům, těm pokročilejším budou následující tipy dobře známé. Článek také nebere v potaz sporttestery, chytré hodinky apod., ale zaměřuje se na staré dobré náramkové hodinky.

Rada č. 1 - Nakupujte tradiční hodinářské značky

První a nejdůležitější radou je: "preferujte tradiční hodinářské značky". Tato rada je tou úplně základní, kterou vám mohu dát. Hodinářské firmy, které jsou na trhu již přes 100 let a vyráběly hodinky už když si naše babičky hrály na písku, pravděpodobně nezačnou riskovat svou pověst tím, že začnou produkovat hodinky nevalné kvality a krásných pouze na pohled. Tato disciplína spíše náleží dnešním "moderním" firmám, které ještě nedávno prodávaly kalhotky a nyní se pustily také do prodeje fashion hodinek. Určitě to neznamená, že všechny tradiční výrobci mají pouze kvalitní hodinky a mezi módními značkami se takové nenajdou. Kdyby ale osud lidstva závisel na tom, zda si koupíte kvalitní hodinky, určitě prosím vybírejte z tradičních :).

Seiko je příkladem značky, kdy za své peníze dostanete adekvátní kvalitu

Největší věhlas mají hodinky švýcarské, japonské a německé. Asi tu úplně největší fanouškovskou základnu má značka Seiko, které mimo jiné vděčíme za vynález quartzových hodinek! Na druhé straně barikády pak stojí, dovolím si ukázat prstem, značka Daniel Wellington. Tu dokonce můj oblíbený hodinářský guru z youtube channelu The Urban Gentry vybral jako nejhorší značku na trhu vůbec! Proč, to se podívejte v jeho videu, ve kterém se například dozvíte, že jsou masově vyráběny z těch nejlevnějších materiálů k dostání a dokonce, že stejná čínská fabrika, která tyto hodinky vyrábí, je sama jako neznačkové prodává za necelých 20 dolarů!

Rada č. 2 - Pozor na materiály

Tou asi druhou nejdůležitější věcí na hodinkách jsou materiály, ze kterých jsou vyrobeny (nejen hodinky, ale také řemínky či tahy). Zejména u "kovových" materiálů si dávejte pozor na všelijaké slitiny pod libozvučnými názvy jako obecný kov, všeobecný kov atp. Ty nejsou kvalitně zpracovány a obsahují spoustu příměsí (zejména spoustu niklu), na které je pokožka citlivá a můžou způsobit např. alergickou reakci. Z těch kvalitních je dominantní nerezová ocel s označením 316L, na kterou má, díky technologii zpracování, alergickou reakci jen velmi citliví jedinci. Takové hodinky déle vydrži, jsou méně náchylné ke korozi a také lépe drží barvu. Výborný je pro hodinky i titan, který je lehoučký a antialergenní.

Obecný kov může lidem s citlivější kůží způsobit alergickou reakci, a např. i barevná PVD úprava nebude držet moc dlouho...

Vyhněte se "obecnému kovu", raději zvolte chirurgickou ocel nebo titan

Ocel je sice tím nejvíce zřejmým materiálem, který vás ve spojení s hodinkami může napadnout, není však jediný. Pokud například kupujete "plastové hodinky", tak ani zde není plast jako plast. Levné hodinky asijské produkce používají ty nejlevnější typy plastů. Bohužel firmy moc neuvádějí přesný typ plastu, který k výrobě používají, a tak nezbývá než držet se rady číslo jedna. Osobně moc nemám rád slovo plast, protože vždy když jej slyším, vybaví se mi PET láhev. Ve spojení s hodinkami, zejména pak u řemínků, raději používám slovo pryž, i když samozřejmě někdy se plast hodí nejvíce. Každopádně, ať už tento materiál nazveme jakkoli, tak v tomto směru vyniká řada G-Shock od značky Casio, která používá speciální pryskyřici, díky které jsou hodinky velmi odolné.

Materiál, který chci v souvislosti s hodinkami také zmínit, je kůže. Ta se v hodinářství používá k výrobě řemínků, které jsou kapitolou samou o sobě. Ve stručnosti, určitě doporučuji kupovat kůži a ne její levnější náhražku pod libozvučným názvem Genuine Leather. Ti zvědavější z vás si mohou přečís můj dřívější článek jak správně vybrat kožený řemínek k hodinkám nebo co to vlastně genuine leather je.

Rada č. 3 - Hodinky si potěžkejte

Váha je obvykle lidmi vnímána jako znak kvality. A i když to nemusí být vždy pravda, tak v segmentu entry level hodinek to docela dobrý ukazatel je, zejména pro hodinky ocelové. Nechci tady uvádět konkrétní gramáže, protože ta se může v závislosti na různých faktorech (velikost pouzdra, materiál řemínku, typ strojku atd.) lišit, ale pokud se hodinky na svou velikost zdají těžké, budou pravděpodobně vyrobeny z kusu poctivé ocele a také tah (odborný název pro kovové náramky) nebude ošizený. Tento tip sice nevyužijete u titanových ani u "plastových" hodinek, ale u těch ocelových je k nezaplacení.

Váha může být užitečným pomocníkem, zvlášť u ocelových hodinek

Rada č. 4 - Věnujte pozornost detailům zpracování

Říká se, že dobrá lež závisí na detailech. A s hodinkami je to velmi podobné. Ty nekvalitní totiž právě v detailech pokulhávají. Věnujte jim proto velkou pozornost. Zaměřte se například na výše zmíněný tah hodinek. I přesto, že je vyrobený z ušlechtilé ocele 316L, ještě nemusíte mít úplně vyhráno. Důležité také je, jaké je zpracování jednotlivých článků, jejich systém propojení a také dokonalé lícování. Dobře zpracovaný tah by měl krásně k hodinkám přiléhat a neměl by mít moc vůli k pohybu. Perfekní způsob, jak jednoduše poznat nekvalitně zpracovaný tah, je tzv. štěrkátko. Pokud s hodinkami zatřesete, neměli byste slyšet žádné "štěrkání".

Tah by měl krásně přiléhat,

Tah by měl krásně přiléhat k pouzdru, důležité je také zpracování i lícování jednotlivých části tahu

Tahy ale nejsou tím jediným, co podléhá zpracování. Toho, že na těch úplně nejvíc nekvalitních hodinkách jsou subčíselníky pouze natištěné, ale nefungují, si snad všimne každy. Jiných znaků nekvality si však už tak lehce všimnout nejde a chce to trochu soustředění. Mějte na paměti, že hodinařina není stavebnictví, kde metr není žádná míra :). Vše musí být dokonale perfektní. Zaměřte se na nejčastější prohřešky jako jsou špatně umístěné indexy. Ty by měly být precizně umístěné tak, aby přesně lícovaly s ručkami. Nebo si vyzkoušejte zmáčknout tlačítka a otočit korunkou, vše by mělo probíhat hladce, přirozeně, bez zádrhelů. Stejně tak i např. zapínací spona by měla krásně do sebe zapadat, ani ne moc lehce, ani příliš ztuha, zkrátka, tak akorát. Pokud mají hodinky otočnou lunetu, vyzkoušejte ji, jakou má vůli k pohybu při docvaknutí. Ideálně by neměla být žádná. Pokud mají hodinky luminiscenci, zkontrolujte ji. Zakryjte číselník rukou tak, aby vytvořila otvor jen pro oko. Měli byste vidět krásně svítící ručky. Příkladů by se dalo napsat ještě spousta a tak prostě zopakuji ještě jednou to důležité: "Věnujte pozornost detailům!"

vgfdg

U ručně lepených indexů a prvků se může stát, že něco nebude přesné, přesto hledejte nejvyšší preciznost

Rada č. 5 - Přesnost nic neznamená

Všechny předcházející rady byly zaměřeny na to, čemu byste pozornost věnovat měli. Tato poslední rada je tak trochu zvláštní. Upozorňuje totiž na to, čemu byste pozornost věnovat neměli - přesnosti. Tedy ne tak úplně docela, ale k tomu se dostaneme. Možná vás překvapí, když řeknu, že i hodinky Daniel Wellington, které už v tomto článku byly označeny jako ty nejhorší hodinky na světě, jdou přesněji než Rolexy. Jak to? Protože quartzové strojky jsou z podstaty přesnější než mechanické, které pohánějí většinu Rolexů. Pokud budeme mezi sebou srovnávat pouze quartzové strojky, bude se přesnost toho nejméně přesného lišit od toho nejpřesnějšího v řádech desítek sekund za rok, možná pár stovek, když budete mít fakt smůlu. Je to prostě dáno podstatou fungování strojku. Oproti tomu hodinky s mechanickými strojky, tam už je to něco jiného. Zde si přesnost rozhodně pohlídejte. Rozdíl zde totiž, pokud to vezmu do extrému, může dělat i několik minut za den a to už zabolí. Pokud tedy uslyšíte argument, že hodinky jdou přesně, nenechte se tahat za nos.

Pokud i vy máte nějaké své tipy, jak poznat hodinky nevalné kvality, napište dolů do komentářů ↓

Tagy: Průvodce výběrem

Komentáře