Keramika v hodinařině – Proč je materiálem budoucnosti?

Tagy: Technologie a pojmy

Eliška Měrková | 2.9.2025 | 13 MIN

Odzvonilo běžným kovům? ... No dobře, zatím se to říci nedá. Ale co se říci dá, je, že keramika se jako materiál dostává do hodinek či jednotlivých komponentů čím dál tím častěji. Proč? V čem je o mnoho lepší (nebo horší) než kov? A jak to, že není keramika jako keramika?

Hodinářský svět je místem (téměř) nekonečných možností. A když by si člověk řekl, že už není co vymýšlet a všechno tady již bylo, vsaďte se, že nějaký hodinářský rozumbrada přijde s něčím novým. A přesně takhle to bylo i s keramikou.

Příběh keramiky – Cesta z hrníčků do nejluxusnějších hodinek

Historie samotné keramiky sahá velice hluboko – konkrétně je to nějakých 16 000 let, kdy si národy poblíž Sahary či Japonska začaly vyrábět nádoby ze směsi jílu, živce, křemíku, oxidů železa, křemene a oxidu hlinitého. Později tuto směs Řekové nazvali „kéramos“, Číňané „táocí“, a v následujících stoletích se už hojně rozvážela po hedvábné stezce dále do Evropy.

Věděli jste, že keramika ve vašich hodinkách s velkou pravděpodobností pochází z Japonska? Přesněji řečeno, oxid zirkoničitý, surový prášek, z něhož se keramika vyrábí, a suroviny, které se do ní přidávají, se vyrábí a těží převážně v Japonsku.

Nás však samozřejmě zajímají ona „následující staletí“. Přesuňme se od hedvábné stezky dál, přes majestátní Alpy až do Švýcarska, kde si v 60. letech 20. století hodináři z Rada představovali, jak by mohly vypadat hodinky, které by nikdy nikdo nedokázal poškrábat.

2.6.2025 - Agáta Vřeská
Příběh značky Rado – Když si to umíme představit, umíme to i vyrobit

A protože se Rado řídí heslem „Když si to umíme představit, umíme to i vyrobit“, nic je nezastavilo. Rado dostálo svému závazku, a tak vznikly první nepoškrábatelné keramické hodinky Rado DiaStar 1. Psal se rok 1962.

Asijská reklama na slavné první hodinky vyrobené z karbidu wolframu, Rado DiaStar 1, z roku 1962. Zdroj: https://omegaprototypes.com/

12.3.2025 - Eduard Tomas
Rado DiaStar Original recenze – Měsíc na ruce aneb Věrné retro v moderním hávu

Tedy... dodnes se spekuluje o tom, jestli se u DiaStarů jednalo o první keramické hodinky v pravém slova smyslu (šlo spíše o něco na pomezí keramiky a kovu). Náročnější hodinkoví znalci poukazují na skutečnost, že jejich pouzdro a luneta byly vyrobeny z karbidu wolframu, což je materiál výrazně odlišný od dnes používaných typů, jako je oxid zirkoničitý nebo yttrium.

Ale – a říkejte si co chcete – karbid wolframu je skutečně keramika. Její tvrdost je přibližně desetkrát vyšší než tvrdost oceli, a proto hodinky ustály každý šrám. Tvrdost ale bohužel ještě neznamenala odolnost jako takovou. Materiál rád praskal a jeho zpracování bylo skutečně náročné. A protože byl také dvakrát hutnější než ocel, byly první nepoškrábatelné hodinky taky pěkně těžké.

Cermet, Ceramos, Ceratonium, Hi-Tech keramika, Biokeramika... tak co je co?

Nápad na hodinky z keramiky měl ale potenciál. A necítilo to jen Rado. V sedmdesátých a osmdesátých letech ve vzduchu obecně visela změna – živená kulturou revoluce, divokých barev, dobrodružství i převratných objevů či prvních výprav do vesmíru. A ani hodináři se toho nebáli.

První polovina 70. let a quartzová krize způsobily semknutí stagnujících švýcarských značek (vznikly tak uskupení SSIH a ASUAG). A je zajímavé, že jednou z mála švýcarských hodinářských firem, která vykazovala relativně vysoký prodej hodinek, bylo právě výše zmíněné Rado. Jak to? Keramika!

„Exotické“ materiály a jejich neobvyklé designy zákazníky zkrátka lákaly (a Rado se pak netajilo ani přístupnější cenovou politikou). Značky ze SSIH se Radem nejen designově trochu inspirovaly, ale odebíraly i jejich revoluční pouzdra. Nejdůležitější prototyp vyvíjela Omega spolu s Tissotem, kdy se spolu pokoušeli o revoluční elektronické hodinky Tissonic v  revolučním keramickém kabátku.

Tissonic, 1975. Zdroj: https://omegaprototypes.com/

A protože jim prototypy pouzder poskytlo Rado, šlo o karbid wolframu, a vyrobeny byly na míru tak, aby se do nich napasoval i tehdy větší elektronický strojek.

Tissot s Omegou nebyli sami, pouzdro od Rada si půjčila například taky Certina pro model DiaMaster.

Quartzové Certina DiaMaster. Vlevo na číselníku je přiznána spolupráce s Radem. Zdroj: https://www.ebay.com/

11.8.2023 - Eliška Měrková
Historie quartzových hodinek – Krize nebo revoluce?

K výrobě pouzder z karbidu wolframu byl nejprve zcela rozemlet wolfram a karbid titanu spolu s kobaltovým nebo niklovým práškem. Směs byla lisována a předběžně slinována při teplotě 1000 °C. Poté byly polotovary vytvarovány do konečného tvaru a nakonec slinovány při teplotě 1400 °C. Během tohoto procesu se objem pouzdra zmenšil o 30 %, což slitině dodalo vysokou tvrdost 1000 Vickers. Nakonec byla pouzdra broušena a leštěna diamantovými nástroji.

Tissonic a Certina DiaMaster Omegu i přes soudržnost v uskupení možná trošku drásal. Omega se stále oproti těmto dvěma „beta“ značkám pokládala za „alfu“, a chtěla přijít s alternativními  elektronickými keramickými hodinkami, které by byly jen její a které by byly ještě lepší. Chtěla víc než půjčená pouzdra od Rada. A i design samozřejmě musel být ještě futurističtější.

A to se taky povedlo. Hodinky z kompozitu z hliníku a karbidu titanu, tzv. Cermetu (vycházející ze zkratek CERamic-METal, keramika a kov) Omega vyvíjela celých 8 let.

Poprvé byl Cermet použit v roce 1982 na quartzových Omega Seamaster ref. 1960249 zvaných Černý tulipán (podle jejich černého zbarvení, které je takovou „výchozí“ barvou keramiky). Zdroj: bulangandsons.com

Černé tulipány od Omegy měly keramické pouzdro a náramek z chirurgické oceli s integrovanými keramickými panely. Jejich výroba však netrvala dlouho, opracování keramiky bylo nákladné a náročné, a hodinky byly tedy velmi drahé (model se prodával za 1 345 liber... Nezní to tak hrozně? Pro připomenutí to bylo v době, kdy jste mohli třeba Speedmastery pořídit za méně než 300 liber).

Materiál Cermet kombinuje vlastnosti keramiky, jako je odolnost vůči vysokým teplotám a tvrdost, s vlastnostmi kovu, jako je schopnost podléhat plastické deformaci. Je ještě pokročilejší než karbid wolframu a také mnohem tvrdší. Zatímco karbid wolframu má deklarovanou tvrdost 1000 HV, Cermet vykazuje 2000 HV. Jediným tvrdším přírodním materiálem jsou tak diamanty. V současné době se oba materiály používají k výrobě řezných nástrojů a frézovacích bitů, díky vynikající odolnosti proti opotřebení a korozi.

Na další černou keramickou vlaštovku si lidé museli počkat do roku 1986: IWC stvořilo (a následně si i patentovalo) Ceratonium a poprvé jej aplikovalo na model DaVinci.

IWC Da Vinci ref. 3755, 1986. Zdroj: www.horbiter.com

IWC Da Vinci ref. 3755 měly pouzdro z černého oxidu zirkoničitého, které doplňovalo zlato, což už samo o sobě naznačovalo, že šlo o přepychovou záležitost.

Vycházely z původního modelu, který jeho vynálezce Kurt Klaus nazval „Operace věčnost“ kvůli komplikaci věčného kalendáře. Pod tvorbu keramického pouzdra se však podepsal Hano Burtscher, kterého inspirovaly Da Vinciho plány přístavní pevnosti v Piombinu z roku 1499 (údajně se to odráží na kruhových liniích pouzdra).

IWC keramiku hojně používá dodnes, ale proslavila se převážně v jejich piltoní „Top Gun“ kolekci. V současnosti se její složení a technologie výroby trochu pozměnila (nejvýrazněji v roce 1994 u modelu Black Flieger).

Vypalování pouzdra IWC Pilot’s Watch Chronograph Edition z Ceratania. Zdroj:https://revolutionwatch.com/

Ceratanium od IWC je nová slitina, při jejímž zpracování jsou komponenty vyrobeny z titanové slitiny a poté vypáleny v peci. V ní se povrch přemění na sytě černý materiál, který se vyrovná titanu v odolnosti a keramice v „nepoškrábatelnosti“. Ceratanium je také vysoce odolné proti korozi a má výbornou snášenlivost s pokožkou. A co se stálosti barvy týče, fázová transformace ze slinovacího procesu vytváří skutečné spojení s titanem, takže povrch se neodlupuje ani neštípe.

Zpátky na lopatu – Keramika jako žádaná švýcarská entita

Když se v roce 1983 ASUAG a SSIH spojily a vznikla dnes už všem známá Swatch Group, tradiční švýcarské hodinářství započalo cestu za obnovou své slávy. Jejich semknutí a lepší rozložení sil bylo umožněno i slučováním firem a jejich následným soustředěním se na jednu určitou věc (existuje pro to jednoduchý módní výraz „vertikální integrace“). Například každý známe společnost ETA, která Swatch Group značkám dodává strojky. Vsadím se ale, že o ComaDur spousta z vás slyší poprvé.

7.6.2023 - Eliška Měrková
Quartzové strojky – Znáte velikány křemíkového světa?

Keramika je obrovsky náročná na výrobu, takže se ji většina značek nesnaží vyrábět sama, ale raději se obrací na externí specialisty. A i přesto, že se o Radu ví, že bylo a je extrémně dominantní, co se týče keramiky a podobných hi-tech materiálů, po roce 1984 vznikla pro účely zefektivnění výroby právě společnost ComaDur.

Zdroj: https://oracleoftime.com

ComaDur je dodavatel keramických komponentů, a to právě hlavně pro Rado a jeho požadavky. Ale neomezuje se jen na něj – dodává i jiným značkám v rámci skupiny, jako jsou třeba Breguet, Blancpain a Omega. Ale díky tomu, že je ComaDur součástí Swatch Group, může se takto dělaná keramika definovat jako „vlastní výroba“.

ComaDur je výsledkem sloučení několika společností do jedné, které bylo formalizováno 1. ledna 1984. Počátky lze vysledovat až do roku 1880, kdy společnost Méroz Pierres SA zahájila výrobu rubínů pro hodinky. Výroba syntetických rubínů i diamantů je i dnes součástí činnosti společnosti, stejně jako výroba syntetického safírového skla a samozřejmě keramiky. Právě v keramice je ComaDur skutečným světovým lídrem, který vyvinul několik patentovaných technik. Dle článku na platformě Oracle of Time z února 2025 byla činnost Comadur Swatch Groupem dosud tajena.

Rado proto může stále s jistotou tvrdit, že stvořilo první hodinky na světě s keramickým pouzdrem i náramkem: Model s všeříkajícím názvem Ceramica, uvedený na trh v roce 1990, se vyznačoval minimalistickým designem, čtvercovým černým pouzdrem a náramkem složeným z jednotlivých článků z keramiky. Tentokrát už však šlo o jejich novou High-Tech keramiku. Model Ceramica dodnes patří mezi ty nejikoničtější v řadách Rada.

Zdroj: https://teddybaldassarre.com

High-tech keramika je extrémně tvrdý, lehký, hypoalergenní a chemicky odolný materiál a nepoškrábatelný materiál, který je zároveň i velmi příjemný na nošení, protože je hladký. Na rozdíl od běžné keramiky má stálou barevnost (pigment je v celé hmotě, ne jen na povrchu).

V roce 1993 Rado přišlo s patentovaným Ceramos^TM, který kombinuje keramiku s titanem (najdeme u některých modelů DiaStar) a 1998 s plasmovou high-tech keramikou:

Takové hodinky vypadají kovově, ale nemají v sobě ani zrnko kovu. Jedná se totiž o high-tech keramiku obohacenou uhlíkem. Vše probíhá tak, že se bíle leštěné keramické součástky umístí do speciálního plazmového reaktoru a vypálí na neuvěřitelných 20 000 °C

Zdroj: https://oracleoftime.com

Určitě se ale ptáte, kde je další velmi známá značka, která má vlastní patentovanou keramiku: Rolex. Ten si, jako ostatně se vším, dává s technologiemi docela načas. Ne, že by nebyl dostatečně rychlý nebo inovativní... Spíše vydá něco až ve chvíli, kdy je s tím 100% spokojený. A to bylo až v roce 2005 – vyšly jejich první hodinky s keramickou vložkou lunety Oyster Perpetual GMT-Master II.

Oyster Perpetual GMT-Master II z 18karátového žlutého zlata s obousměrně otočnou lunetou a 24hodinovou stupnicí z černé keramiky. Zdroj: https://tropicalwatch.com

Keramická vložka je nejen odolná proti poškrábání, ale také vůči ultrafialovému záření, takže její barva nikdy neztrácí na intenzitě. A když se keramická vložka o dva roky později objevila v modré barvě v modelu Oyster Perpetual Yacht-Master II, Rolex svou keramiku oficiálně pojmenoval jako Cerachrom a zaregistroval ochrannou známku.

Pro Rolex bylo po dosažení velké fyzické odolnosti dalším důležitým bodem vyřešit otázku barev keramiky, se kterými se pracuje velmi složitě. Ale Rolexu se to podařilo – byli první, kdo přišli s hodinkami s „batmanovskou“ dvoubarevnou keramickou lunetou, Rolex Oyster Perpetual GMT-Master II. Bylo to až v roce 2013.

Přechod mezi modrou a černou byl v té době pozoruhodně plynulý. Zdroj: https://timeandtidewatches.com

Vložka lunety původně celá modrá. Ale nanesením speciálního roztoku kovových solí na horní polovinu a následným zahřátím se modré pigmenty změní na černé. Pomocí této metody Rolexu podařilo v roce 2014 znovu vytvořit svou slavnou červeno-modrou lunetu na modelu Oyster Perpetual GMT-Master II, přičemž se do té doby věřilo, že červená keramika na hodinkách je nemožná.

Pokrok šel dopředu rychle, a dnes už u spousty značek vidíme různobarevnou keramiku, ať už na lunetách či dokonce pouzder a náramků. Keramika se stává velmi populární a máme taky spousty druhů technologií a způsobů, jak pojat keramiku, a to i u módních značek (Boccia, Festina...) a v dostupných cenových relacích – například biokeramika od Swatche:

16.6.2021 - Agáta Vřeská
Hodinky budoucnosti – Swatch zvolil cestu BIO hodinek

Na druhé straně cenové škály pak stojí třeba Omega, která pokračuje v používání keramiky ve velké části svého portfolia. Celá kolekce Speedmaster Dark Side of the Moon obsahuje keramická pouzdra (a jsou také u některých modelů v řadách Seamaster Diver 300M a Planet Ocean). Nebo třeba Audemars Piguet – ten má celou řadu modelů Royal Oak a Offshore, stejně jako svou novější sérii Code 11.59. A své slavné keramické modely má třeba i zmiňované IWC, Tudor, Bell & Ross, Panerai, Bulgari (a ultratenký mode Octo Finisimo), Hublot a další a další...

Dodnes je však keramickým lídrem právě Rado, mistr materiálů.

Keramika dnes – Co přesně to u hodinek znamená?

Keramika je definována jako cokoli pevného, nekovového, anorganického a vytvořeného teplem. To samozřejmě ponechává velký prostor pro to, co vlastně představuje keramickou součástku, a tak se pod tento pojem řadí i některé nečekané materiály, jako je sklo, diamanty, grafit a safírové krystaly.

Pokud nemluvíme o speciálně upravené keramice (o jakých byla řeč výše), jediným skutečným rozdílem mezi jednotlivými druhy keramiky je barva. To může znít jako celkem snadná věc, stačí přece jen přidat trochu barevného prášku do směsi oxidu zirkoničitého, ne? Ale není tomu tak. Potřebujete něco zcela anorganického, aby materiál přežil proces vypalování, a mnoho barevných pigmentů se v peci aktivuje. To znamená, že vzhled keramiky před vypalováním a po něm může být zcela odlišný. A proto je tvorba barevné keramiky tak složitá.

Zdroj: https://monochrome-watches.com

Například červená jde do pece jako bledě bílá. Některé barvy v žáru ztmavnou nebo zesvětlí, ale červená není jediná, která se zcela změní. To znamená, že je třeba provádět pokusy, chyby a používat velmi přesné vzorce, aby se dosáhlo alespoň přibližně konzistentní barvy. A konzistence je klíčová (alespoň pokud se chcete alespoň přiblížit kvalitě keramiky, jakou produkuje ComaDur, resp. Rado).

Kvůli konzistenci je do spojení pigmentu a prášku oxidu zirkoničitého nutné přidat vodu, čímž vznikne něco, co se podobá plastelíně. Tenhle krok je zdánlivě nelogický, protože voda ve směsi zůstat nemůže. A proto se umístí do sušícího stroje, kde se ona barevná „plastelína“ v podstatě fénuje, dokud z ní znovu nemáme prášek. Ale – dokonale barevně promíchaný. Poté se přidá pojivo, směs se tím změní na pelety, a ty se následně vstřikují do požadovaných forem (záleží, jestli chceme pouzdro, nebo jakékoli jiné komponenty hodinek).

Jenomže problém je, že ani to pojivo není ve směsi žádoucí. Keramika se proto ponoří do rozpouštědla, přičemž nyní vzniká konzistence podobná sýru, a jednotlivé komponenty jsou zatím větší, než budou výsledné hodinky.

Zdroj: https://monochrome-watches.com

To se ale změní vypalováním. Keramika se umístí do pece při teplotě 1 450 °C a tráví tam několik dní. Tady ztratí 25 % své velikosti, získá intenzivnější barvu (a některé pigmenty se teprve aktivují).

Po vytažení z pece je keramika připravená k přeměně na hodinky. Vyhladí se hrubé hrany a poté se výrobek pískuje či leští (kvůli tvrdosti lze keramiku leštit jen jinou keramikou – tedy keramickými „kuličkami“ v kádi). Teprve pak se z výrobku skládají hodinky – proces tedy může zabírat i týdny.

"Kuličky" jsou tvarovány tak, aby leštily konkrétní oblasti, například trojúhelníky, které se vejdou mezi výstupky apod. Zdroj: https://oracleoftime.com

Jaké jsou výhody a nevýhody orpoti jiným hodinkovým materiálům?

Plusy

Odolnost proti opotřebení a stárnutí: Keramika je extrémně tvrdá (zejména oproti titanu, oceli a o drahých kovech ani nemluvě), a proto ji poškrábete jen horkotěžko. Vážně, pokud se ji budete snažit poškrábat nožem, poškrábete možná tak všechno kolem hodinek (včetně sebe). Je také odolná vůči ultrafialovému záření, takže vám na sluníčku barvy vážně nevyblednou.

Lehkost: Keramika je lehčí než většina kovů (blíží se hliníku), což zaručuje pohodlí při nošení.

Šetrnost k pokožce: Tím, že keramika neobsahuje žádné kovy, a tedy ani nikl, nezpůsobuje žádné alergie.

Mínusy

Křehké a náchylné k rozbití: Díky tomu, že jsou keramické hodinky tak tvrdé, jsou ovšem taky křehké. A v hodinářském světě tedy platí, že čím tvrdší hodinky jsou, tím méně tvrdě s nimi musíte zacházet. Mohly by se vám totiž při pádu rozbít (a vzhledem k ceně a náročnosti procesu výroby u některých keramických hodinek by to hodně zabolelo – vás i hodinky).

Nejedinečnost? Tady je to mínus v hodně relativním slova smyslu. Keramické hodinky nestárnou, nepoškrábají se, nevyblednou. Zkrátka nezanechají na sobě žádnou stopu po nošení, žádnou nostalgickou patinu... Takže pokud jste někdo, kdo rád vyhledává vintage hodinky nebo preferuje rychle se měnící bronz, keramika prostě není pro vás.

Ale pokud chcete hodinky, které vnoučata zdědí ve stejném stavu, v jakém je nosil jejich děda... jděte do toho. I proto se říká, že je keramika materiálem budoucnosti. A co myslíte vy?

Zdroje fotografií:

• Hodinky 365
• Fotografie výrobce
• úvodní fotografie (https://hypebeast.com/)
• jiné (uvedeno pod danou fotografií)

Mohlo by vás dále zajímat:

4.8.2023 - Matěj Urbaczka
Materiály pouzder chytrých hodinek – Jaké jsou výhody a nevýhody?

15.7.2025 - Jakub Pitucha
Z čeho se vyrábí mechanický strojek? – Materiálové inženýrství pod číselníkem

4.7.2023 - Matěj Urbaczka
DLC úprava – "Diamantový" kabátek pro hodinky

23.1.2020 - Agáta Vřeská
PVD úprava hodinek – nejčastější otázky