Telefon 800 365 365 (volejte zdarma, Po-Pá 8-18h, So 10-18h)

Longines Ultra-Chron recenze – Synonymum hi-beatové přesnosti pro moderní zápěstí (a kus historie za ním)

Agáta Vřeská | 16.2.2026 | 7 MIN

Na trhu je jen hrstka sériově vyráběných hodinek, které běží rychlostí 36 000 polokmitů za hodinu. A pokud osekáte ty cenově pro běžné smrtelníky nedostupné, spočítáte takové hodinky na prstech ruky. Ale rozhodně do nich započítejte Longines Ultra-Chron.

Rychlý kontext

Když Longines v roce 2022 uvedl reedici Ultra-Chron Diver Automatic z roku 1968, obnovil tím svou slavnou kolekci Ultra-Chron.

A netrvalo dlouho a v roce 2025 jsme se dočkali i reedice Ultra-Chron Classic. Modelu, který byl už od svého uvedení (na přelomu let 1966/7) designově univerzální a hlavně ultra přesný.

Longines si zaregistroval název Ultra-Chron v roce 1966, aby demonstroval ještě vyšší požadavky na přesnost než u chronometrů. V roce 1968 představil Ultra-Chron Diver – první vysokofrekvenční potápěčské hodinky na světě.

V té době byl díky vysokofrekvenčnímu, tzv. hi-beatovému mechanickému kalibru 431 jedním z nejpřesnějších na světě. Běžně strojky běžely rychlostí 2,5 Hz. Hi-beat tedy se svými 5 Hz znamenal násobek rychlosti oscilátoru.

Longines Ultra-Chron (1969). Zdroj: Longines.com

Nejběžněji měly průměr 34,5 mm a vizuální styl odpovídal požadavkům zákazníků na univerzální, elegantní, přesto dostatečně odolné hodinky. Vzniklo ale několik verzí, a ultra-chronový strojek se objevil i v modelu Flagship.

Longines Ultra-Chron (ref. 7951) z roku 1968 s průměrem 37 mm. Zdroj: Longines.com

Ultra-Chrony pro 21. století

Z tohoto návodu na dokonalé hodinky vychází i nové Longines Heritage Ultra-Chron Classic. Ale nabízí hned dvě velikosti pouzdra 37 mm a 40 mm.

Longines Heritage Ultra-Chron Classic Automatic Chronometr L2.537.4.72.2

83 200 Kč skladem

Pouzdro je z vrchní části lunety broušené od středu, jakoby navazovalo na sunburst číselníku. Nožky mají broušení vertikální a boky pouzdra jsou vyleštěné.

Samotný číselník je fantasticky čistý a decentní. Indexy jsou aplikované a mají černou výplň, stejně jako ocelové ručky. Ale luminiscenci nehledejte. Věrnost předloze byla zachována.

Přesto to dokresluje Ultra-Chrony k dokonalosti. Tedy spolu s jemným dělícím křížem, který rozděluje číselník na pomyslné čtvrtiny a protíná aplikované logo Longines a symbol rychlého běhu Ultra-Chronů.

Sklíčko je klenuté, aby si pohrálo s lomem, jako to bylo u původních akrylátových skel 60. let. Ovšem tady máme moderní safír s antireflexní vrstvou.

Obě velikostní varianty spojuje proporční vyváženost. Jednotlivé prvky jsou výrazné, ale celek působí jemně a elegantně.

A můžete je mít na aligátoří kůži nebo ocelovém náramku. Ten je navíc zajímavě uchopený. Na první pohled běžný pětiřadý typu jubilee, ale uprostřed je jemná linka, jakoby navazující na rozříznutý číselník. Navíc má moderně řešenou mikroregulaci. Snad jen lichá čísla rozteče (19 mm u menšího pouzdra a 21 mm u většího) jsou drobnou slabinou pro ty, kterým se už teď v hlavě honí možné alternativy, na kterých Ultra-Chrony dostanou zase jiný styl.

To, co Ultra-Chrony odlišuje od konkurence, je ale strojek. Automatický kalibr L836 už není in-house v pravém slova smyslu, jako to bylo za dob původních longinovských Ultra-Chronů. Jde o kalibr ETA (na základě powermaticovského C07.811), ale výrazně upraven exkluzivně pro Longines.

Longines Heritage Ultra-Chron Classic Automatic Chronometr L2.937.4.72.6

85 800 Kč skladem

A jeho hlavní rozdíl? Frekvence 5 Hz oproti 3Hz frekvenci Powermatic 80 nebo 4Hz frekvenci ETA 2824. Rezerva chodu je přitom krásných 52 hodin a kalibr má křemíkový vlásek (monocrystalline silicon), který zlepšuje odolnost vůči magnetickým polím.

A vysoká frekvence, která je vidět vizuálně na sekundové ručce pádící 10 pohyby za sekundu, napomáhá i k vysoké přesnosti.

Když tvrdíte, že máte přesné hodinky, musíte to i dokázat. Ultrachrony nesou certifikát chronometru a jsou certifikované laboratoří TIMELAB, nikoli možná známější COSC.

TIMELAB je nezávislá švýcarská nadace se sídlem v Ženevě, která se specializuje na laboratorní testování a certifikaci přesnosti a kvality mechanických hodinek. Provozuje Geneva Chronometry Observatory (chronometrické certifikace dle ISO 3159 a OC+) a je jediným oficiálním správcem značky Poinçon de Genève, čímž spojuje historickou autoritu s moderními testy hotových hodinek, včetně odolnosti, stability chodu a výrobní kvality.

Podmínky a požadavky jsou stejné. Obě střediska jsou nezávislá a řídí se stejnou normou ISO 3159, ale TIMELAB testuje celé pouzdro, nikoli jen samotný pohyb. Každý švýcarský chronometr (ať už testován COSC či TIMELAB) je navíc individuálně identifikovaný, což znamená, že nese vyryté číslo na strojku a odpovídající číslo certifikátu.

ISO 3159 pro mechanické chronometry stanovuje testování po dobu 15 po sobě jdoucích dnů, v 5 stanovených polohách a 3 teplotách (8, 23 a 38 stupňů Celsia). Sleduje ale také odchylku mezi jednotlivými polohami a pohyb nesmí vykazovat extrémně dobrou a špatnou hodnotu v daných polohách. Maximální odchylka pro chronometr je -4 /+6 sekund za den.

Plynulost sekundové ručky je pastva pro oči. A přesto bych dodala, že síla energie, která hodinkami proudí, je nenápadná. Ultra-Chron Classic se tváří pokorně, diskrétně. Pokud nevíte, co držíte v ruce, může vám ultra-přesné tajemství zůstat skryté.

Otestovala jsem Ultra-Chron Classic na cyklomatu a výsledek? Průměrná odchylka 1 sekundy za 24 hodin!

Longines a jeho mistrovský hi-beat

Ultrachrony dnes Longines nevyrábí jako nezbytnost, ale spíše vědomou volbu. Je to plynulé pokývnutí minulosti, na které s oblibou – a právem – staví. Vlastně už od doby 70. let, kdy se naplno prosadily quartzové hodinky, byly hi-beatové kalibry přežitkem, byť se našly výjimky.

Pro Longines jsou ale vysokofrekvenční strojky důležitou součástí jeho vlastní identity. Patřil totiž k jejich průkopníkům. A stal se v mnoha ohledech legendou observatorních soutěží v přesnosti.

Ultra-Chron byl vrcholem těchto snah, ale začalo to mnohem dřív.

Longines časovač určený pro měření lyžařských závodů, cca 1939.

První experimenty s frekvencí 36 000 polokmitů za hodinu dohledáme už v roce 1910 u stopek (uvedeny 1914), které zvládaly měřit 1/10 sekundy. O pár let později to byly stopky s 360 000 polokmity, s měřením 1/100 sekundy. Vzpomeňte, že to byl právě Longines, kdo se později stal oficiálním časoměřičem prvních moderních olympijských her – proč asi.

3.10.2025 - Agáta Vřeská
Příběh značky Longines – První flyback, GMT i quartzové hodinky

V náramkových hodinkách Longines se objevuje hi-beat v roce 1959 – a patřil mezi první na světě. Šlo o kalibr 360, který byl ale už od počátku určen výhradně pro soutěžní účely a důkaz přesnosti. A hodinářského mistrovství. Jen s papírem a tužkou v ruce jej navrhli a prvních 40 prototypů vyrobili během pouhých sedmi měsíců.

Kalibr 360 dosáhl během měření v roce 1962 průměrné denní odchylky 0,019 sekundy! Testování probíhalo 45 dnů, při 5 teplotách a v různých polohách. Zdroj: watchesbysjx.com

Od počátku 60. let vedl první příčky soutěží přesnosti, s vrcholem v roce 1966, kdy dosáhl nejvyššího skóre v historii. Celkem bylo vyrobeno zhruba 200 kusů, ale nikdy se nedostaly do běžného prodeje. Pouze jednotky kusů se objevily v hodinkách pro zvláštní účely.

Nás proto bude více zajímat kalibr 431, protože ten jste si mohli skutečně koupit a nosit tak jedny z nejpřesnějších hodinek té doby.

Kaliber 431. Zdroj: Longines.com

Když Longines v roce 1967 slavil 100 let od vzniku továrny v St. Imier, uvedl k oslavám i své první průmyslově vyráběné náramkové hodinky s hi-beat kalibrem. Dostaly název Ultra-Chron.

Longines dal v 60. letech závazek, že jeho modely Ultra-Chron budou splňovat maximální odchylku jedné minuty za měsíc. Stejně jako v té době revoluční ladičkové Accutrony. Ultra-Chrony skutečně dosahovaly slíbené přesnosti, což denně odpovídalo maximální odchylce dvou sekund. Mnohem přísnější než požadavek na chronometr. Proto název Ultra-Chron(ometr).

Jedna z nevýhod raných hi-beatových strojků byla potřeba častého mazání, ale především „rozstřikování“ maziva vlivem odstředivé síly. Rychlejší pohyb způsoboval, že mazivo často nezůstalo tam, kde ho bylo potřeba a naopak se dostalo tam, kde být nemělo. Longines to u kalibru 431 vyřešil pomocí suchého maziva, jakéhosi tenkého kluzného filmu, který snižoval tření bez kapalného oleje.

Longines Ultra-Chron (1970). Zdroj: Longines.com

Ať jsme transparentní, Longines nebyl historicky první, komu se povedlo dostat hi-beatové náramkové hodinky do sériové výroby. Prvenství se připisuje modelu Gyromatic Chronometer HF (High Frequency) od Girard-Perregaux z roku 1966 (první prototyp kalibru 32A navrhl už 1965). Ale Longines a další (jako Seiko, Grand Seiko, Zenith) záhy následovali.

U všech šlo o reakci na požadavek doby nabízet přesné hodinky. Vrcholila snaha najít ultra-přesné řešení a zastavilo se, ano, u Seiko Astron. A qurtzové hodinky postupně hi-beatové strojky nemilosrdně vytlačily.

A přesto jsme zde. Přesto stále hi-beatově tiká El Primero od Zenithu. Grand Seiko s kalibrem 9S. Nový Land-Dweller od Rolexu. A samozřejmě Ultra-Chron od Longines.