Z čeho se vyrábí mechanický strojek? – Materiálové inženýrství pod číselníkem

Tagy: Technologie a pojmy | Klasické

Jakub Pitucha | 15.7.2025 | 7 MIN | 2x komentář

Vlásek, setrvačka, kotva, krokové kolo, soukolí... Každá součástka mechanických hodinek má jiný úkol – a právě materiál, ze kterého je vyrobena, rozhoduje o tom, jak dobře ho zvládne. Proč se někdy volí slitiny železa, jindy křemík a někdy obyčejná mosaz? A jaké vlastnosti musí tyto materiály mít? To a mnoho dalšího se pokusíme osvětlit v následujícím článku.

Dnes si postupně projdeme základní součástky, které najdeme v každých moderních mechanických hodinkách a vysvětlíme si, z čeho se skládají. Pokud jste hodinkový začátečník, pro lepší porozumění bych vám nejdříve doporučil si přečíst článek o anatomii hodinkového strojku:

16.6.2023 - Agáta Vřeská
Jak fungují mechanické hodinky – Vše, co byste o mechanikách měli vědět

Vlásek

Vlásek, stejně jako setrvačka, je součástkou, u které je kladen největší důraz na odolnost proti magnetismu a teplotě.

4.6.2021 - Agáta Vřeská
VŠE NA TÉMA: Hodinky a magnetismus – V běžném životě

Vlásek je spirála uložena ve věnci setrvačky.

Pro zachování přesného chodu hodinek je totiž potřeba, aby se materiál změnou teploty nesmršťoval a neroztahoval. A zmíněný magnetismus by mohl zapříčinit "slepení" vlásku a zkrácení jeho účinné délky.

27.5.2024 - Jakub Pitucha
Regulace hodinek – Od kyvadla ke quartzové přesnosti

Tradiční slitinou používanou pro výrobu vlásku je tzv. Nivarox. Tento materiál, který se na trhu poprvé objevil ve 30. letech 20. století, se skládá zejména ze železa, niklu, chromu, titanu, kobaltu, beryllia a několika dalších příměsí. Jeho historickými předchůdci byly Invar a Elinvar, které neobsahovaly kobalt a měly o mnoho menší obsah chromu.

Zdroj: https://www.ablogtowatch.com/inside-nivarox-the-heart-of-the-swiss-watch-industry/

Nivarox FAR, dnes spadající pod Swatch Group, je název švýcarské firmy, která vlásky z Nivaroxu vyrábí a dodává mnoha dalším hodinkovým značkám. Samotný název Nivarox je složeninou slov "nicht variabel oxydfest", což v němčině znamená neměnný a neoxidující.

Novější variací Nivaroxu je tzv. Nivachron, který Nivarox FAR (potažmo Swatch Group) vyvinul ve spolupráci s Audemars Piguet. Základním rozdílem oproti staršímu Nivaroxu je převaha titanu.

Antimagnetické vlastnosti Nivachronu (vpravo). Zdroj: https://calibercorner.com/

10.5.2023 - Matěj Urbaczka
Materiály využívané na výrobu hodinkových pouzder

Dalším poměrně moderním materiálem používaným pro vlásek je křemík, který se na scéně objevil zhruba před 20 lety a vývoj naznačuje, že jej možná budeme v hodinkách vídat stále víc. Dnes jej využívá hned několik značek, jako například Ulysse Nardin nebo Patek Phillipe. Z těch dostupnějších zmiňme například Tissot nebo Mido.

Křemíkový vlásek Patek Phillipe. Zdroj: https://monochrome-watches.com/

Švýcarský gigant Rolex ve svých vláscích používá materiál, který nazývá Parachrom Bleu. Nápadně modrá slitina se skládá z Niobu (85%) a Zirkonu (15%).

Zdroj: https://www.bobswatches.com/

Překvapivě se ale pro výrobu vlásku dá použít i materiálů jako sklo a keramika, které používá Cartier ve svých ID One a ID Two. Tento materiál, naprosto "imunní" proti vlivům teploty a magnetismu, nazývá Zerodur.

Cartier ID One. Zdroj: https://professionalwatches.com/

Dalším velice odvážným krokem bylo použití uhlíkového kompozitu v modelu Defy El Primero 21 od švýcarské značky Zenith známé pro své vynikající chronografy.

Zdroj: https://watchesbysjx.com/

29.7.2021 - Eliška Měrková
VŠE NA TÉMA: Hodinářské komplikace – Historie chronografu

Setrvačka

Nejpoužívanějším materiálem pro výrobu setrvaček je tzv. Glucydur, rovněž vyráběný švýcarským Nivarox FAR. Glucydur je velice pevný materiál skládající se z beryllia a bronzu. Má velice podobné fyzikální vlastnosti jako výše zmíněný Nivarox, potažmo Nivachron, liší se větší odolností proti magnetismu, a to za cenu větší tepelné roztažnosti.

Zdroj: https://www.vintagewatchstraps.com/

Stejně jako u vlásků (ale i jiných součástek) se do popředí dostává křemík. Příkladem můžou být hodinky značky Omega.

Zdroj: https://www.omegawatches.com/

Kotva a krokové kolo

Součástky odpovědné za charakteristický tikot našich hodinek se nejčastěji vyrábí z tvrzené oceli nebo křemíku.

Křemíkové krokové kolo se specifickou modrou barvou (hodinky Orient Star Classic M45 F8 Skeleton).

Známe ale také kroky (souhrnný název pro kotvu a krokové kolo) plastové, které byly využívány v Powermaticu 80 při jeho uvedení na trh.

Po kritice veřejnosti od něj Swatch Group pomalu upouští a vrací se zpátky k tradičním materiálům, ze kterých se krok dříve vyráběl. A proč Swatch Group na plast vůbec přistoupil? Údajně měl zaručit menší tření a nebylo jej potřeba mazat.

Plastový krok. Zdroj: https://www.watchuseek.com/

A jak poznáte "plastové" Powermaticy od těch klasických? Mají o dva rubíny méně – 23 místo obvyklých 25.

Pero pérovníku

Pero ze své podstaty musí vydržet každodenní ohýbání, které probíhá při natažení a postupném uvolňování. V raných náramkových a kapesních hodinkách se pro jeho výrobu využívalo oceli, která je ale poměrně křehká, a proto tehdejší pera nevykazovala příliš dlouhou životnost.

Výrobci tak postupně přešli na uhlíkovou ocel a později na Nivaflex, slitinu kobaltu, niklu a chromu z dílen dnes mnohokrát omílaného Nivarox FAR. Tento pružný materiál dokáže odolávat každodennímu náporu a má mnohokrát delší životnost než stará ocelová pera.

Anatomie pérovníku: Zdroj: https://www.thenakedwatchmaker.com/

U japonského Seika a Orientu bychom našli slitinu s obchodním názvem Spron – svým složením je Nivaflexu velice podobná a jejím základem je rovněž kobalt a nikl.

Můstky, základna a soukolí

Nemůžeme vynechat ani můstky a tělo stroje, které drží vše na svém místě. Pro můstky a základnu je nejčastěji využíváno obyčejné mosazi, a to s označením C360. Ve většině případů je pak mosaz dále pokovována niklem, v dražších hodinkách zlatem nebo rhodiem pro lepší estetiku a zaručení barevné stálosti.

Kromě mosazi ale můžeme v hodinářském světě najít i můstky vyrobené z alpaky (v angličtině "german silver"), která je slitinou mědi, niklu a zinku a svou barvou připomíná stříbro. Můstky z alpaky dnes hojně využívá například německý A. Lange & Söhne.

Můstek hodinek A. Lange & Söhne. Zdroj: https://press.alange-soehne.com/

Pro soukolí platí to samé jako pro můstky, v drtivé většině zde najdeme mosaz C360, výjimečně alpaku. Rozdíl je ale v čepech hřídelí, na které se používá tvrzená nebo uhlíková ocel pro její větší mechanickou odolnost a menší tření.

Rotor automatického nátahu

Zatímco tělo rotoru je nejčastěji vyrobeno z mosazi stejně jako například můstky, závaží rotoru po jeho obvodu bývá vyrobeno z jiného, těžšího kovu pro zaručení dostatečné kinetické síly pro otáčení. Nejčastěji zde nacházíme například wolfram, u dražších hodinek zlato nebo platinu.

Rotor Audemars Piguet se zlatým okrajem/závažím: Zdroj: enishiwakyoshop.com

Ložiska

Na výrobu ložisek strojků se používá syntetických rubínů barvených příměsí chromu, který se nachází i v rubínech přírodních a dává jim typickou růžovou barvu. Rubín je pak ze své podstaty růžovou variací minerálu korund (oxidu hlinitého).

Syntetické rubíny.

Známe tedy i použití rubínů nebarvených/čirých (safírů), a to například u značky Richard Mille. Co se týká barvy samotných kamenných uložení – je pouze věcí estetiky a nijak nepřidává či neubírá na jiných vlastnostech.

Richard Mille 035 Rafael Nadal. Zdroj: https://www.richardmille.com/

Takový malý exces je pak značka H. Moser & Cie, která ve svém modelu Perpetual Calendar Heritage nepoužila pro ložiska setrvačky rubíny, ale diamanty.

Zdroj: https://watchesbysjx.com/

Proč je křemík na vzestupu?

Možná jste si všimli, že snad u každého dílu v dnešním článku jsem zmínil křemík. Pojďme si v krátkosti říct proč tomu tak je a čím je pro výrobce náramkových hodinek tak atraktivní.

Křemík je relativně lehký polokov vyznačující se odolností vůči magnetismu a korozi, vynikající tepelnou stálostí a odolností vůči mechanickému opotřebení. Zároveň ale dokáže být dostatečně pružný, a tak jej často vídáme i ve vláscích.

10.6.2021 - Agáta Vřeská
VŠE NA TÉMA: Hodinky a magnetismus – Historie

Například pro využití ve výše zmíněných vláscích mu nahrává i to, že jeho výroba je mnohokrát jednodušší, rychlejší, levnější, ale hlavně uniformnější než tradiční metody.

Zdroj: https://monochrome-watches.com/

Jak oproti tomu vypadá výroba tradičního vlásku:

Tradiční výroba v H. Moser & Cie. Zdroj: https://www.ablogtowatch.com/

Jeho výroba zároveň umožňuje tvorbu komplexních a přesných tvarů – zmíněné vlásky je tak možno vyrábět ve finálním tvaru jako celek i s uchycením ke hřídeli setrvačky.

Ne všichni se ale ke křemíku jako materiálu budoucnosti staví otevřeně. V akademii nezávislých hodinářů (AHCI), zastřešující největší talenty hodinářského řemesla, bychom nenašli ani jednoho tvůrce, který by o využití křemíku přinejmenším uvažoval. Další zajímavostí může být to, že pokud ve svých hodinkách užijete křemíku, automaticky ztrácíte právo ucházet se o status ženevské pečeti.

23.9.2019 - Veronika Skotnicová
Swiss made, iluze o 100% švýcarské výrobě

I když tedy křemík v blízké době v nezávislé hodinařině a luxusních značkách haute horlogerie nejspíš neuvidíme, před našimi zraky a v přímém přenosu se nám rodí malá "křemíková revoluce".

Já sám jsem pak zvědavý, zdali jej v budoucnu budeme vídat třeba i v dostupnějších modelech a zůstane tu s námi podobně jako v 80. letech quartz a podobným stylem postupně vytlačí užití tradičních vlásků a jiných součástek. Není totiž pochyb, že svými vlastnostmi se jedná o velmi zajímavý materiál s obrovským potenciálem.

A co si myslíte vy? Jste pro pokrok a používání moderních materiálů v hodinařině? Nebo máte názor, že je zbytečné vylepšovat něco, co už tak skvěle funguje? Podělte se s námi v komentářích!

Zdroje fotografií: Hodinky 365, swisswatches-magazine.com (úvodní fotografie), jiné (uvedeno u daných fotografií)

Mohlo by vás dále zajímat:

13.6.2023 - Eliška Měrková
Sistem 51 a Swissmatic – Jak Švýcarsko vrátilo úder

7.6.2023 - Agáta Vřeská
Valjoux 7750. Teda ETA. Nebo...? Příběh jednoho z nejslavnějších automatických chronografů

16.5.2019 - Radek Vyhlídal
Powermatic 80 – stručně a srozumitelně