PRIM vs. PRIM: Souboj o jméno aneb Proč jsou dvoje primky?

Tagy: O značce | Prim | Klasické | Fashion | Tradiční

Agáta Vřeská | 11.3.2022 | 10 MIN | 11x komentář

A které jsou ty pravé? Počkat, ony jsou i nějaké falešné primky? Možná. A možná budete překvapeni, jak to s pravostí či nepravostí primek vlastně je. V každém případě se dnes pokusím stručně a srozumitelně objasnit, proč jsou na trhu hodinky Prim ELTON hodinářská a.s. z Nového Města nad Metují a Prim MPM-Quality v.o.s. z Frýdku-Místku.

VYJÁDŘENÍ PRODEJCE
Ke dni 1. 3. 2024 jsme pozastavili prodej hodinek Prim firmy MPM Quality a zahájili jsme prodej hodinek Prim společnosti ELTON hodinářská.

Dlouho mi leželo na srdci, že mnoho nadšenců, kteří s hodinkami teprve začínají, netuší, že u nás existuje něco jako hodinkové schizma. Že existují dvě společnosti, které vyrábí hodinky Prim, ale každá s naprosto odlišnou strategií, designy i cenovou relací. A že naše „rodinné stříbro“ je už přes dvacet let předmětem soudních sporů.

Cílem dnešního článku ale nebude najít rozhřešení v právnických sporech. Ani určit, které primky jsou „ty pravé“. Určitě se najde mnoho těch, kteří v tom mají jasno. Jenže, čím hlouběji budete kopat, tím víc barev zdánlivě černobílý spor dostane.

Naše video:

Boj o jméno. Chronotechna, kupóny a MPM

Abychom pochopili, proč je spor tak složitý, musíme začít úplně na začátku, krátce po válce, kdy se rozhodlo, že Československo si osvojí výrobu náramkových hodinek včetně vlastních strojků.

V roce 1949, kdy vznikl závod v Novém Městě nad Metují, který měl za úkol výrobu vlastních náramkových hodinek, dokázala takto složitou výrobu jen hrstka států. Švýcarsko, Německo, Francie, Japonsko, Anglie, Sovětský svaz a USA.

V roce 1946 vznikl v Liberci československý podnik Chronotechna, pod který spadalo několik závodů po celé republice. Převážně šlo o bývalé hodinářské firmy. O rok později se podnik přestěhoval z Liberce do Šternberku. A pod Chronotechnu měl spadat i nový závod na výrobu československých hodinek.

Tento nový závod byl umístěn do Nového Města nad Metují ke konci roku 1949. Konstruktéři na základě vzorků, především francouzského strojku Lip, vytvořili v roce 1952 první konstrukční návrh. Prototypy vyrobil tento odštěpný závod Chronotechny v roce 1954. Dostaly název Spartak.

Sériovou výrobu se podařilo zahájit v roce 1957 a tehdy se také rozhodlo o názvu Prim. Registrován byl 8. ledna 1958. Současně vzniklo také logo s typickým obloukem, kterému se říkalo bochník. První náramkové hodinky Prim, které šly do prodeje, stály 250 korun.

Stěžejní byl rok 1969. Po okupaci se závod Chronotechny v Novém Městě osamostatnil a pokračoval s výrobou hodinek jako národní podnik Elton. Změnilo se také logo; z původního obloukového na jednoduší PRIM. Veškeré ochranné známky, tedy název i loga patřily ale právně stále společnosti Chronotechna ve Šternberku a Elton je měl pouze propůjčené.

Elton byla složenina slov elektrický tón. Vznikl v době, kdy závod experimentoval s ladičkovými hodinkami a konstruktéři hledali pro hodinky nový název. Přestože tento projekt se ukázal jako slepá ulička, Elton měl být značkou na číselníku.

Tady začíná první a největší průšvih. V roce 1989 došlo k privatizaci společnosti Chronotechna a pokračovatelem se stala firma Eutech. Novoměstský Elton také prošel změnou a pod nově vzniklou akciovou společnost spadaly Strojírna Elton, Nástrojárna Elton a Elton hodinářská.

Pro domácí náramkové hodinky to nebyla dobrá doba. Trh zaplavily levné hodinky z dovozu. V roce 1994 společnost ukončila výrobu vlastních strojků a dál využívala pouze ty ze zahraničí.

Elton hodinářská se ale na přelomu nového tisíciletí osamostatnila, a dokonce se začalo jednat o odkoupení značky Prim od Eutechu. Chvílemi to vypadalo i slibně, jenže z dohody nakonec sešlo a Elton ochranné známky Prim nezískal.

Značka Prim tak byla opět k mání a k tomu se zdálo, že s českými primkami je konec. V roce 2001 se ale společnost MPM-Quality z Frýdku-Místku rozhodla ochrannou značku Prim od Eutechu koupit a znovu na trh uvést hodinky Prim dostupné široké veřejnosti.

Společnost MPM-Quality vznikla v roce 1993 a od začátku se zaměřovala na hodinářské produkty. Vlastní stejnojmennou hodinářskou značku uvedla už v roce 1994. Aktuálně disponuje vlastním výrobním střediskem, hodinářským i grafickým týmem a má pobočky na Slovensku, v Polsku a Maďarsku. V roce 2001 koupila ochranné známky značky Prim a o rok později uvedla na trh hodinky pod tímto jménem.

O pár let později se v Novém Městě nad Metují podařilo výrobu náramkových hodinek včetně mechanických strojků obnovit a Elton hodinářská jako jediný právní nástupce původního Elton, národního podniku, rozhodně nechtěl o nároky na značku Prim přijít. A tak začal vleklý, nejen soudní spor. A kdyby jeden, vlastně jde o nějakých 20 různých sporů, které se táhnou už dvě dekády.

Definitivně ještě nebylo rozhodnuto tak ani tak. Na trhu jsou proto dvě společnosti, které si dělají nároky na ochranné známky Primu. Elton hodinářská především z toho morálního a z pohledu duševního vlastnictví coby pokračovatel hodinářské výroby v původní továrně. A společnost MPM-Quality zase z právního, protože ochranné známky legálně koupila od tehdejšího vlastníka práv Chronotechny (resp. Eutechu).

Aby to nebylo tak jednoduché, ještě větší guláš v tom dělají loga Prim.

Boj o logo. Radhouský, chleba a Žid

Původní primky používaly dlouho logo Prim, které vypadá trochu jako pecen chleba. I proto se mu říká bochníkové. V roce 1969, když se novoměstský závod osamostatnil jako národní podnik Elton, začal na hodinky tisknout logo PRIM v jednodušším logotypu. Za autora je považován pracovník Eltonu, konstruktér Josef Žid.

Jenže tuto premisu zpochybnili dědici výtvarníka Jiřího Rathouského, Hana Jareš Procházková a Antonín Jareš.

Foto: prosteprim.cz

Podle nich je autorem loga Prim právě Rathouský a nikoli bývalý zaměstnanec Eltonu Josef Žid. Krajský soud projednával tuto žalobu od roku 2016, v roce 2019 rozhodl, že logo patří společnosti Elton. Rozhodnutí není zatím pravomocné, a tak spor pokračuje.

MPM-Quality byl v tomto sporu okrajovou stranou, nicméně pro společnost je to svým způsobem zásadní. Jarešovi totiž v roce 2014 uzavřeli licenční smlouvu na logo (včetně toho z roku 1969) s MPM-Quality. Ten používá aktuálně jak původní „bochníkové“ logo s obloučkem, tak jednodušší logo PRIM.

Pokud by logo z roku 1969 připadlo do vlastnictví pouze Eltonu, Primu MPM-Quality by zůstalo pouze to bochníkové, o které se naštěstí žádný spor nevede. Elton hodinářská aktuálně používá jednak logo z roku 1969, ale především logo PRIM Manufacture 1949, které si nechal registrovat jako ochrannou známku v rámci celé Evropy.

A aby toho nebylo málo, od roku 2020 začal na propagační a doplňkové materiály používat také piktogram Novoměstských oblouků, inspirovaný průčelím domů na náměstí v Novém Městě nad Metují. I toto logo má registrované jako vlastnictví ELTON hodinářská.

Jak moc česká je výroba Eltonu?

V hodinářských kruzích je za jediného právoplatného pokračovatele výrobce českých primek považován Elton hodinářská. Na své straně má totiž dvě prakticky nezpochybnitelné výhody. Za prvé, současná výroba hodinek probíhá stále v Novém Městě nad Metují, kde začala roku 1949. A za druhé, v Eltonu si dělají i vlastní strojky.

A nejen strojky. Hodinky jsou téměř celé vyráběny přímo v továrně. Výjimku tvoří například safírová sklíčka či řemínky, které si nechávají dovážet. Jinak si ale vyrábí pouzdra, ručky, tisknou číselníky, navrhují designy. A díky tomu může Elton nabídnout také individualizaci pro zákazníky, čehož nejvíce využívají firmy, ale i státní podniky.

Hlavní chloubou jsou ale vlastní in-house mechanické strojky, které najdeme v části kolekce Prim Manufacture 1949. Aktuálně jich je okolo sedmi a zahrnují jak kalibry s ručním, tak automatickým nátahem. Kromě toho, že je sestavují „zlaté české ručičky“, zaujmou i po estetické stránce.

Část produkce nicméně tvoří hodinky se švýcarskými strojky, především ETA a Sellita. Hlavní důvody jsou nejspíš dva. Jednak cena, protože dovážené strojky jsou daleko levnější (cena za takové hodinky se pohybuje okolo 40 tis. a výš), zatímco hodinky s vlastními strojky začínají na 70 tis.

Druhým důvodem je také naplnění kapacity. V továrně totiž zvládnou vyrobit daleko více hodinkových pouzder než in-house strojků. A byla by škoda této kapacity nevyužít naplno. Ze stejného důvodu Elton produkuje také quartzové modely (cena začíná na 15tis.), přestože se jinak zaměřuje především na mechanické hodinky.

Co se pověstné manufakturní výroby týče, tak zhruba 60 % výroby provádí stroje, 40 % je pak ruční práce zručných pracovníků a hodinářů. Co ale nezaznělo, je třetí výhoda. Když se podíváte na hodinky Eltonu, v designech rozpoznáte staré dobré primky. Takové, které jen málokomu neleží někde doma v šuplíku. V jejich aktuální produkci najdeme legendy jako Spartak, Diplomat, Orlík… Když se ale podíváte na ceny, moc lidové už nejsou.

Původní náramkové primky svého času tvořily polovinu domácí poptávky. A jen pro zajímavost, například v roce 1974, tedy pětadvacet let od zahájení provozu, se cena za náramkové hodinky pohybovala od 250 do 680 korun při průměrném měsíčním platu 2200 korun. Byly to hodinky, které si mohl dovolit běžný zákazník.

Jak moc z dovozu jsou Primky z Frýdku?

Když zabrouzdáte na nejrůznější fóra, nebo dokonce propagační články Eltonu, narazíte na trochu zjednodušené konstatování, že primky, které prodává MPM-Quality, jsou ve skutečnosti vyráběné v Číně a MPM je pouze přeprodá s českým návodem.

Kdyby to tak bylo, měli bychom rozhodování kdo s koho jednodušší. Jenže není. Málo už se totiž ví, kolik toho doopravdy vzniká přímo ve frýdecké centrále. Tak například, všechny designy hodinek vznikají přímo ve Frýdku.

V továrně si dokážou na CNC strojích vyrobit také vlastní hodinková pouzdra, sami si tisknou číselníky, sami si hodinky kompletují, sami si je testují… A současně i u MPM-Quality platí, že díky výrobnímu zázemí jsou schopni nabídnout zákazníkům nejrůznější individualizace. Od roku 2010 jsou držiteli certifikátu CZECH MADE.

V mnoha ohledech se ale skutečně spoléhají na prověřené dodavatele a především se tím nijak netají. Co skutečně není české, jsou strojky. Z propírané čínské produkce pak mají v aktuální nabídce pouze dva mechanické strojky Sea-Gull, kterým důvěřují a mají je po léta prověřené. Jedním z nich je i tourbillon, který drží především kvůli cenové dostupnosti této komplikace.

29.10.2021 - Agáta Vřeská
Prim Orloj 1410 Tourbillon recenze – Astroláb s královskou komplikací

Produkce zbylých mechanických strojků zahrnuje strojky švýcarské, případně japonské (Miyotu od Citizenu a Seiko). U quartzových hodinek je to podobné, narazíte z pravidla na švýcarskou Rondu či japonskou Miyotu. Díky tomu se ale ceny hodinek mohou pohybovat v řádech několika tisíc.

3.1.2022 - Agáta Vřeská
PRIM Dakar 2022 recenze – Ve stínu Karla

České hodinky i bez Primu

Asi bych měla podat nějaké rozhřešení, jednoduchý návod, jaké primky si tedy vlastně pořídit. A zda vůbec nějaké.

Rozdíly mezi oběma společnostmi jsou propastné. Elton hodinářská šel cestou luxusních dražších hodinek, u kterých sází na exkluzivitu a manufakturní výrobu, ale kvůli tomu se staly jejich primky pro mnohé cenově nedostupné. Zato však nabízí pro našince designy, které v nás vyvolávají silné emoce. Vyrovnat se ve své cenové kategorii nemusí ani tak s MPM, jako spíše s celou střední třídou zahraničních značek…

Primky MPM-Quality šly jinou cestou. Cestou dostupnosti, efektivní výroby a spolupráce se subdodavateli. A přestože se některé modely inspirují v původních primkách nebo české historii, velká část kolekce je nová, reflektující aktuální trendy a požadavky zákazníků. Nemůžou se srovnávat s primkami Eltonu, zato směle konkurují známým módním značkám.

Na jméno Prim každopádně lidé slyší. Tedy přesněji my, Češi. V zahraničí se za primkami nikdo ani neotočí, ale my je považujeme za „rodinné stříbro“. A je to zřejmě i důvodem, proč si někteří zákaznici koupí právě Prim (ať už z Frýdku, nebo Nového Města).

A zdá se, že je to také hlavní důvod, proč se ani jedna společnost nehodlá nároku na Prim vzdát. Zřejmě nevěří, že hodinky pod názvem Elton by se prodávaly stejně dobře. A s logem MPM-Quality zrovna tak. Ale co kdyby to nebylo jen o jménu, ale o kvalitních hodinkách? A skutečně českých? Nedokázaly by uspět, i kdyby na sobě jméno Prim neměly?

Narážím například na poměrně novou společnost Bohematic. Strojky si sice nechávají vyrábět ve Švýcarsku, ale navrhují si mnohé designové požadavky a strojky tak vznikají unikátně pro Bohematic. Podobně je to s pouzdry, jejichž hrubé torzo si nechávají vyrábět opět ve Švýcarsku, ale dokončují si je ve své dílně. Design hodinek pak vzniká prakticky od A po Z v Bohematicu a na originalitě hodinek je to znát.

A našli bychom další příklady. Prokop & Brož, výjimečné hodinky od mistra hodináře Luďka Seryna či Ondry Berkuse. Tato unikátnost se samozřejmě promítne i na ceně hodinek, a tak se o „lidových“ hodinkách také nedá vlastně mluvit. O čem se ale dá mluvit je, že i bez loga Prim vyrábí zajímavé a v mnoha případech skutečně české hodinky.

Boj mezi primkami se asi nějakou dobu ještě potáhne. Každý má jiný přístup a záleží na nás, zákaznících, po kterých sáhneme. Možná to ve výsledku se sporem o jméno ani nebude souviset. Prostě si vybereme ty, které se nám líbí, ty, které si můžeme dovolit, nebo ty, které na sobě ani nemají těch několik magických písmen. Protože znáte to, když se dva perou…

Mohlo by vás dále zajímat:

2.8.2022 - Agáta Vřeská
Prim Aviator Automatic LE 2022 recenze – Zaujal strojkem, překvapil designem

28.2.2023 - Agáta Vřeská
Dámské hodinky Prim – Fotogalerie českého designu

19.12.2023 - Lukáš Hamřík
PRIM Repre recenze – Návrat legendy ze 60. let