Po roce opět SEW – Reportáž z 11. ročníku proslulého veletrhu

Tagy: Zprávy | Klasické

Eduard Tomas | 13.11.2025 | 5 MIN

Když začíná žloutnout listí stromů na pražském Slovanském ostrově, česká hodinková komunita již vyhlíží další ročník veletrhu Salon Exceptional Watches. Letošní SEW se konal v pátek 7. a sobotu 8. listopadu v tradičních prostorách paláce Žofín. Neorenesanční objekt opět přivítal tisíce nadšenců a přes 1500 časoměr od necelých 60 značek z celého světa. Já jsem byl jako vždy u toho a nabízím své svědectví z největší české hodinkové události roku.

SEW 2025 se nesl v duchu déjà vu. Už když vcházím do foyer paláce a odkládám si kabát v šatně, poslouchám povědomý klavírní doprovod, o nějž se jako loni postaral královéhradecký Petrof. Skoro poslepu stoupám po širokém schodišti; než se naději, obdivuji kazetový strop velkého sálu.

Dojmy z výstavy kolegů z H365:

Je tak rušno, že jsem si nejprve ani nevšiml svých kolegů a přátel. Vystavující nevědí, komu se dříve věnovat. Výrobců je znovu skoro 60, hodinek zhruba 1500 – sám jsem je nepočítal, číslo uvádějí pořadatelé na svých stránkách již od posledního ročníku.

26.11.2024 - Eduard Tomas
SEW 2024 – Reportáž z jubilejního ročníku slavného veletrhu

Zatímco v patře je slyšet šum výstavy, v přízemí návštěvníci spořádaně poslouchají přednášející, kteří se starali o doprovodný program veletrhu. Za zmínku stojí páteční přednáška Prim Manufacture 1949 o budoucnosti dvojice českých značek či sobotní výstup ikony SEWu a hodinkového světa, Igora Siroty, jenž hovořil o lžích hodinářských značek.

Kolegům se s ním podařilo pár dní předtím natočit poutavý rozhovor:

Přestože považuji letošní program za propracovanější než v posledních letech, nadále myslím, že stávající koncepce veletrhu návštěvníky spíše trestá za účast na přednášce, než aby k ní vybízela. Problému jsem se věnoval již loni. Věřím, že je nutná revize organizace doprovodného programu.

Stále platí, že během VIP společenského večera je mnohem lepší příležitost individuálně a do detailu mluvit se zástupci značek. Ti jsou erudovaní a přestože ke konci dne jsou často již unavení, menší počet lidí jim dovoluje vystupovat uvolněněji a osobněji.

O spíše výstavním nežli prodejním charakteru SEWu svědčí i to, že se navštěvují vystavující navzájem. Ostatně jsou to většinou také chronomaniaci. Těší mě, že inflaci navzdory se cena za VIP vstupenku drží na 1990 Kč, rovněž základní vstupné nezdražilo a stálo 290 Kč. V ceně dražšího vstupu bylo i drobné občerstvení. Sám bych ocenil více jídla. Ulovit byť jen jedinou miniaturní jednohubku byl skoro nadlidský úkol. Naopak o pití nouze nebyla.

O organizaci nám více pověděl pan Jan Pokorný:

Ocenění Watch of the Year opět v českých rukou a další milé dojmy

Po roční odmlce se pomyslná koruna krále veletrhu vrátila na českou hlavu. Na úspěch Ondřeje Berkuse z roku 2023 navázala manufaktura Prokop & Brož, jejíž model Laurin & Klement 130 Limited Edition zvítězil v anketě Watch of the Year. Tento výsledek mě osobně potěšil, neboť loni jsem měl pocit, že značka na SEW nepřišla s ničím novým, zato letos spolupráce s mladoboleslavskou automobilkou přinesla plody, které zasluhovaly odměnu.

V pozadí spoluzakladatel Martin Brož.

Českých výrobců na SEWu bylo více. Vrátil se například nezávislý hodinář Luděk Seryn, jenž je členem prestižní asociace AHCI. Domácí trh zastupoval mimo jiné samozřejmě i Prim. Líbil se mi nominovaný model Elton TV LE. Bohužel oproti staré televizi hodinky značně vyrostly a nemilým směrem se pohnula i cena. Přesto jde o povedené retro, které Prim umí.

Ti, již nečtou mou reportáž ze SEWu poprvé, nejspíše vědí, že oceňuji snažení značek v často zanedbávaném segmentu dámských hodinek. Před dvěma lety to byl model IDA české značky Robot, tentokrát upozorním na švýcarskou značku Beauregard, jež se dámám věnuje skoro výhradně. Přestože do soutěže o hodinky roku se zapojil model Dahlia s tourbillonem, osobně mě zaujaly modely Lili Bouton a Lili Candy.

Kvalitní byl i výběr hodinek od německé značky Sinn. Přestože letos nebyla k vidění na veletrhu žádná žhavá novinka, zkusil jsem na ruce konečně populární model této firmy s označením 240 St GZ. U švýcarského Vulcainu si mě získala limitovaná edice modelu Skindiver Nautique v nezvyklé červené. Časomíra vznikla ve spolupráci s českým prodejcem hodinek Helveti při příležitosti 15. výročí založení firmy. Vyrobeno bylo symbolicky pouze 15 kusů, nicméně v době psaní této reportáže ještě nějaké k dispozici na oficiálních stránkách byly.

Na výstavě nechyběly ani Hodinky-365, jež už potřetí zastupovaly japonského výrobce Orient Star. Opět platilo, že ve vlastních řadách vládla nepřekvapivě nejlepší atmosféra, nicméně personál všech účastníků i samotných organizátorů si zaslouží vyzdvihnout jako dokonale profesionální a milý.

Stává se ze SEWu veletrh microbrandů a nezávislých?

Loni jsem mluvil o jakémsi malém exodu velikánů, co nastal po roce 2020, kdy byl veletrh kvůli pandemii zrušen. O návrat některých větších jmen se posledně postaral Koscom, který budu znovu chválit. Je pravdou, že vidět hned několik výrobců v jedné vitríně, působilo stísněně. Ale rád jsem si po roce opět vyzkoušel, s čím přišli v dílně Grand Seika, Rada nebo H. Moser & Cie. Koscom měl na výstavě rovněž vlastního hodináře. Nemyslím, že vzhledem k množství návštěvníků mohl někomu smysluplně s něčím radit, rád bych se však pletl.

Byť nechyběly některé jiné těžké váhy, jako poslední vítěz ankety Watch of the Year Czapek nebo Bell & Ross s novinkou BR-03 Astro, celkově jsem z přítomných značek znal asi jen polovinu. Letos bylo ještě více menších manufaktur a nezávislých hodinářů. Je to však špatně? Na to není jednoznačné odpovědi. Milá byla přítomnost rakouského Habringu či značky, jejíž chronografy nosil i Steve McQueen, se jménem Hanhart. Oba tyto výrobce jsem znal a považuji je za velmi kvalitní, jakkoliv malé firmy to jsou; věřím, že na SEW patří.

Mám však dojem, že se organizátoři možná snaží uměle nafukovat cifry skrze méně známé manufaktury. Byl bych raději, kdyby na SEWu mělo 30 kvalitních značek hodně prostoru, než když se jich mačká v sále dvojnásobek a jejich kvalita je sporná. Bohužel vnímám poslední roky tendenci podporovat kvantitu na úkor kvality. Značky, jež jsem vnímal jako méně kvalitní, jmenovat nebudu, a to nikoliv z důvodu, že bych se bál kritizovat, nýbrž protože si na jejich jména – což přesně považuji za problematické – ani nevzpomínám.

Již od svého prvního SEWu, který byl také prvním ročníkem konaným v Praze, se bavím „zadní sekcí veletrhu“. V roce 2019 mi vadila přítomnost Samsungu a jeho chytrých hodinek. S odstupem to byla zatím nejvhodnější kuriozita veletrhu. Na výstavě se totiž od té doby objevil mimo jiné i výrobce matrací. Letošním králem bizarních sponzorů a nehodinkových značek byli neodbytní polští obchodníci s čističem na brýle, druhou příčku pak obsadily nemovitosti v Dubaji.

Okřídlená slova: S kým se uvidím na SEWu 2026?

Čím více se svět sune do online sféry, tím více si vážím osobních setkání, sálových akcí, vůbec života v nevirtuálním světě. Vím, že se snad nikde neopakuji častěji než v závěrech svých reportáží ze SEWu. Ať už je daný ročník jakýkoliv, napíši, že je i přes své chyby hoden mé návštěvy i příští rok. Ani tentokrát se nic nemění a doporučuji vřele návštěvu všem milovníkům hodinek. Jinde v Čechách a okolních zemích totiž akce nemá obdoby. Tak tedy za rok na viděnou na Žofíně!

Zdroje fotografií: Osobní archiv autora, osobní archiv členů H-365

Mohlo by vás dále zajímat:

24.10.2025 - Agáta Vřeská
Kdo stojí za výstavou SEW? A proč byste letos neměli chybět?

27.10.2021 - Agáta Vřeská
SEW 2021: Rozhovor s Igorem Sirotou