SOUTĚŽ: Vyhrajte dětské hodinky JVD dle vlastního výběru

Jako capart v 80tkách samozřejmě Prim Beruška od rodiny. Později je nahradili tenkrát neuvěřitelný Casia s kalkulačkou. Berušky mě však provázeli i během vojenské služby, ale to už v menší modifikaci, kdy sem je "povýšil" na kapesní hodinky ( bez řemínku, ale na jednom dlouhém kovovém řetízku z karabinou) Hodinky mám samozřejmě do teď a i stále fungují!

Moje první hodinky jsem dostal od táty na Vánoce v 7-8 letech . Byly to v té dobe všemi chtěné hodinky s kalkulačkou a 7 melodiemi byly nádherné ,ale moc jsem si je na ruce neužil jeste ten den mne bracha chytil tak nešťastně záruku ze mi hondinky drhnul a vylomil stezejku z plastového těla a hodinky uz nedřely řemínek tudíž jsem je mohl nosit jen v kapse .

Doslova první hodinky které jsem dostal — hodinky s vodotryskem z kačera Donalda :D bylo to super . Dostal jsem je tehda od strýce který to myslel jako nadsázku - jestli náhodou nechceme i hodinky s vodotryskem :D a kupodivu na stánku s časopisy byl. Takže musel koupit . Pak jsem každého obtěžoval stříkáním do obličeje :) při dotazu na to kolik je hodin . Jinak vysněné byly casia s kalkulačku. Ty jsem si tady u vás i koupil před 3 lety . Ty které nosí Marty ve filmu návrat ….. // teď se snažím u dcery vybudovat lásku k hodinkám :) zatím se daří . Jen musí být růžové a nejlépe s jednorozcema :D dík moc hodinky 365 .

Moje první hodinky byly růžové s postavičkou Hello Kitty. Dostala jsem je od babičky k osmým narozeninám. Nosila jsem je pořád, i do vany, a když se jednou zastavily, brečela jsem. Schované je mám dodnes.

První hodinky jsem měl už ve školce, byl na nich obrazek Mickey mouse, jakou měli značku už si nevzpomenu. Cítil jsem se jako velkej kluk, když už jsem nosil hodinky :D

První hodinky, no jasně, rok 1977 a v první třídě za vysvědčení, Primky od dědy. Nosil jsem je 24 hodin, den co den, jen na koupání je sundaval. Hodinky od dědy, no bylo něco, vzpomínám si úplně jako dnes, když jsem je v roce 1987 rozbil a nemohl je nosit, že mi kus mně chyběl, úplně hrozný pocit, byli jsme spolu neustále a teď konec. Před 3 roky jsem dokoupil ty samé, funkční v bazaru, tamty rozbité se ztratili při stěhování, koupil jsem si potom jiné. První hodinky, to je jak první pusa přece ????.

První dětské hodinky byli casio, dostal jsem je na vánoce, protože jsem půl roku chtěl hodinky a furt otravoval. Dopadlo to tak, že jsem je po půl roce odložil a už je nenosil.... :D Nakonec je mám stále doma, ale už je nenosím.

Moje první hodinky byly s bílým ciferníkem a modrým páskem (pokud si dobře pamatuji). Vždy jsem záviděla kamarádům hodinky, které měly na ciferníku obrázek. Jsem trochu blázen a hodinky často střídám. Přiznám se, že některé starší mám stále doma uschované a nejsem schopna se s nimi rozloučit.

Když jsem se zamýšlel nad odpovědí na otázku, jaké byly mé první hodinky, jako první mě napadly malé automatické hodinky MPM quality s "jakoby-Brequet" indexy na pozici 6-9-12 a day-date komplikací na pozici 3, které kvůli kdysi dávno zkrácenému tahu už na ruce nezapnu, ale mám je stále v šuplíku a nedávno prošly servisem strojku u hodináře. Ale potom jsem si vzpomněl na ještě starší, digitální kousek, který už dávno nemám a kvůli kterému mám silné nutkání pořídit Casio Vintage ABL-100WE-1AEF. Bohužel už si nepamatuji značku, ale vzpomínám si na ten pocit radosti, když se mi povedlo rozběhnout bez nápovědy stopky a jak jsem jako kluk pomocí maličkých čudlíků po stranách přepínal funkce a vždy byl překvapený, co se mi povede zapnout tentokrát. Vlastně i teď, při psaní příspěvku mám na tváři při té vzpomínce úsměv :)

Já měl první hodinky po tátovi. Staré Primky, úplně odřené a s prasklým sklíčkem. Ale fungovaly. Táta mi je půjčil, když jsem šel na přijímačky na střední. Když jsem pak tátu ztratil, hodinky jsem nosil ještě roky. Teď už stojí, ale nikdy je nedám z ruky.

Mně se hodinky nikdy nelíbily. Vadilo mi, jak mě tlačí na ruce, ale když jsem dostala první hodinky po mamince, které nosila jako mladá, změnilo se to. Byly jemné, stříbrné, s drobnými čísly. Nenosím je, jsou moc křehké, ale občas si je vezmu do ruky, když se mi stýská.

Moje první hodinky jsem dostala pod stromeček,když jsem chodila do čtvrté třídy.Byly to ruské čajky,kulaté,s kovovým páskem ve zlaté barvě.Šly přesně a vydržely být v pořádku, až do té doby, než jsem je vyměnila za modernější.Pak se přestěhovaly do šuplíku.Nyní bych si přála pěkné hodinky pod stromeček pro svou vnučku.

Moje první hodinky jsem dostala pod stromeček od maminky a tatínka,když jsem chodila do čtvrté třídy.Byly to ruské čajky,kulaté,s kovovým páskem ve zlaté barvě.Šly přesně a vydržely být v pořádku, až do té doby, než jsem je vyměnila za modernější.Pak se přestěhovaly do šuplíku.Nyní bych si přála pěkné hodinky pod stromeček pro svou vnučku.

Jako děcko jsem dostal no name digitálky, když jsem byli v Bulharsku, tam byly koupené, nosil jsem je s radostí, ale kde jim je konec, to nikdo neví. :-))

Hodinky jsem dostal k Vánocům od dědy. Měly natahovací strojek a tikaly tak hlasitě, že jsem s nimi usínal. Byly kovové, těžké a připadal jsem si s nimi jako opravdový pán.

zdarec.moje prvni cibule byly RUHLY,krasne cervene,cerne cislice na bilem podklade...jak naci fangle...strojek z umele hmoty vydrzel prekvapive dlouho..od predskolaku asi do seste tridy...kazdodenni noseni.ten jejich design me fascinoval.vsude jsem se s nimi vytahoval.....dnesni fakani uz si niceho nevazi..no nic.jdu se pomazlit s Geckama...mejte se krasne,a neprdte tam...

V mém dětském věku byly dětské hodinky obrovský přepych a nepamatuji se, že by je vůbec u nás ve třídě někdo měl. První hodinky jsem si pořídil až v učňáku, kde jsem dělal placené brigády a tak jsem si na svoje první hodinky, byly to Primky, sám vydělal. Samozřejmě, že jsem tenkrát na ně byl patřičně hrdý, ale bohužel když jsem se vracel v noci z taneční zábavy, přepadli mě nějací hromotluci a kromě toho, že jsem dostal nakládačku aby se trochu pobavili, přišel jsem i o moje hodinky.

To vím naprosto přesně - byly to hodinky z Marťánků (ruku na srdce, kdy naposledy jste si obecně na Marťánky vzpomněli? Já teda až teď po letech díky Vám :D :), to je vždy super si na něco takhle vzpomenout) a mohlo mi být asi 6 let :D, běžela na ně reklama a strašně jsem o ně prosil maminku :D, která po týdnech přemlouvání svolila. Bohužel je již nemám (to je vděk co, tolik přemlouvání :D), ale přikládám fotku, kterou jsem našel na google pro lepší představu, podobají se trochu Casio G-Shockům ne? :D Jejich pouzdro bylo celé plastové a vlastně i dost odolné (takže trošku jako G-Shocky :D, ale reálně značku vůbec netuším, MarťaWatch asi ne :D) a co jsem se s nimi napadal, nespočetněkrát. :) Tehdá běželi na Nově strážci vesmíru (power rangers) o víkendech ráno a já miloval Zeleného (pro znalce pak později Bílého - může se to říkat v dnešní době? :D - což mi bylo líto, pač hodinky byly zelené :D) a ty hodinky se mi k tomu strašně hodily, jelikož každý strážce měl také jedny, které fungovaly jako komunikátor a pro přemisťování. Jako jedináček jsem s nimi běhal po zahradě u babičky a hrál si na strážce vesmíru. Vždy když jsem zmáčkl jedno konkrétní tlačítko, tak i svítili a to byl právě čas pro mojí teleportaci a zvukové tlačítko pro komunikaci. Muselo to vypadat vtipně, pokud mě někdo při této individuální imaginární hře viděl. :D Ale dětská fantazie je v tomto skvělá. :) Hezký den a děkuji za krásné nostalgické téma soutěž. Patrik G.

Nebyly tak moje ale tátovo casia nevím co to bylo za model ale měli v sobě asi tři melodie nakonec jsem je rozebral a zkrátka zničil dnes toho lituji mohly dělat parádu PS.táta se to nikdy nedozvěděl..

Moje první byly v 7 letech hodinky s modrou lunetou i číselníkem dárkem od babicky. Luneta byla oboustranné otočná a doteď si pamatuji, jak mi to přišlo cool a připadal jsem si strašně důležitě. Určitě patří k jedněm z nejhezčích hodinek, které jsem kdy měl až do dnešních dní.

Moje první hodinky Prim jsem dostal na vánoce ve třetí třídě. To jsem ještě netušil jak kouzlu hodinek za mnoho let propadnu :) Pokud se mi nepodaří přiložit obrázek je zde odkaz na tento model. https://www.prosteprim.cz/products/prim-1979?variant=31993464291426&country=CZ¤cy=CZK&utm_medium=product_sync&utm_source=google&utm_content=sag_organic&utm_campaign=sag_organic&utm_source=google&utm_medium=cpc&utm_campaign=1%20%7C%20PLA%20%7C%20LOW%20%7C%20Hodinky%20Prim&utm_id=15120819559&gad_source=1&gad_campaignid=15120819559&gclid=EAIaIQobChMIhZnPsq72kAMVKAWiAx0pxh2xEAQYDCABEgJznvD_BwE

Psal se rok 1983 a já dostal ke svým šestým narozeninám úplně první hodinky a jednalo se o červené Primky, které mi dala babička. Provázely mě celou základní školu a zažily se mnou první rvačky, což neblaze nesl tatík, jelikož sklíčko těchto hodinek bylo velmi křehké a díky konstrukci velmi náchylné ke zničení, ale zažily se mnou i první randíčko a další a další „TO“ poprvé. Červená barva těchto prvních Primek se mi doslova vryla pod kůži. Od té doby mám zvláštní pravidlo: jakékoli hodinky, které si pořídím, musí mít alespoň kousek červené. Ať už jen na ručičce, na ciferníku, nebo na řemínku – bez červeného detailu prostě nemají šanci. Možná je to nostalgie, možná rituál, ale červená je pro mě barva času, který mě provází od dětství. Moje první hodinky mi už dávno neukazují čas a bohužel ani babička mě již nemůže vyslechnout a případně mi udat směr mého žití a bytí, ale díky těmto malým hodinkám mám velké a silné vzpomínky!

Mé první hodinky byly Garmin forerunner 10 a dostala jsem je k promocím před 12 lety od prarodičů. Nejlepší dárek. Do té doby jsem občas běhala (1-2x týdně) - bez hodinek, na pocit, vždycky nějaký místní okruh u nás na vesnici, kde jsem bydlela. Od té chvíle jsem začala běhat 5x týdně, hodinky mě strašně motivovaly, což mě překvapilo. :) Za dva roky jsem se odhodlala běžet svůj první maraton a garminy se mnou byly u toho. :) Pak každý další závod asi další 4 roky, když už baterie začala postupně slábnout, tak jsem s těžkých srdcem přesedlala na další model a pak ještě další. Mám teď Fenixy 7, jsem nadmíru spokojená, ale upřímně bych klidně běhala i pouze s forerunner desítkami. Mám je doteď doma, baterie na běh vystačí už sotva na hodinku :), ale až bude má dcera větší, tak jí je na její první běhy dám. :)

Moje první hodinky byly ruské Čajky, jak jinak. Drobné, zlaté pouzdro s bílým ciferníkema tmavě hnedym řemínkem. Musely se denně natahovat, takže opruz a navíc riziko stržení pérka, k čemuž samozřejmě došlo, takže v opravně hodinek jsem byla pečená vařená. Hodinky asi ještě možná někde jsou, nevím. Prežily se mnou celou základku a střední školu. K maturitě jsem si koupila už bateriové. U nich se bohužel to pozlacené pouzdro velmi rychle odralo, což mě zklamalo, protože Čajky měly akorát pár mikroškrábanců, ale povrchová uprava držela a neloupala se. Teď jsem na lovu čitelných a bezúdržbových hodinek, vybírám už půl roku a stále mi nic nevyhovuje...