Pulzní oxymetr je senzor, který si razí cestu do čím dál více chytrých hodinek. Prvně byl stěžejní záležitostí dražších chytrých hodinek, ale teď už jej najdeme i v chytrých náramcích, které svou cenovkou sahají třeba i pod 1000 Kč. Ve vzduchu však visí otázka – proč bych měl mít smartwatch s pulzním oxymetrem a jak tato technologie funguje?
Pulzní oxymetrie, nebo také SpO2, je metoda měření okysličení krve (trochu složitěji také nazýváno jako saturace krve kyslíkem) v periferních částech těla jako je třeba ušní lalůček, konečky prstů či v případě chytrých hodinek zápěstí. Kyslík se váže na hemoglobin v krvi a jeho množství ovlivňuje například i barvu krve (čím více kyslíku, tím světlejší krev). Normální hodnoty okysličení krve by se měly pohybovat v rozmezí mezi 94 až 99 %.
Nedostatečné okysličení může způsobit selhání orgánů či hypoxii, která nejčastěji souvisí s pobytem ve vysokých nadmořských výškách. To jsou ale ty nejhorší možné scénáře. Z krátkodobějšího hlediska nám dočasné snížení okysličení může prozradit přicházející nemoc (například i COVID-19), potřebu regenerace po sportovním výkonu a nebo třeba špatnou aklimatizaci ve vyšší nadmořské výšce.
Hypoxie je největším rizikem pro horolezce či letecký personál, protože se často pohybují ve vysokých nadmořských výškách. Už jste někdy někoho slyšeli říct "Tady nahoře je nějaký řidší vzduch"? A já vám něco prozradím, ten člověk nebyl daleko od pravdy.
S vyšší nadmořskou výškou klesá tlak vzduchu a také parciální tlak vzduchu, který ovlivňuje množství přepravovaného kyslíku při nádechu. Pokud tedy je ve výšinách nižší parciální tlak, vzniká tzv. řidší vzduch, a nedostaneme při nádechu do sebe takové množství kyslíku.
Pokud se nadechnete u moře, tlak kyslíku činí 21,33 kPa. Oproti tomu ve výšce 4000 metrů nad mořem se dostáváte pod kritickou hranici 4,7 kPa. (Zdroj: Pharmapoint) Proto je potřeba ve výškách nad 4000 metrů používat kyslíkové přístroje. Ve výškách nad 12 kilometrů je tlakový spád dokonce opačný (kyslík uniká z těla) a je potřeba použít přetlakovou kabinu.
Nicméně, bolest hlavy a podobné příznaky se mohou objevit i na našich horách s nižší nadmořskou výškou, protože je několik faktorů, které ovlivňují aklimatizaci:
rychlost výstupu
doba vystavení vyšší nadmořské výšce
přirozená odolnost (genetika aj.)
fyzická zátěž
teplota
nízká hodnota cukru
životospráva (např. nedostatek spánku)
léky, alkohol, kouření, nemoc
Pokud tedy pro vás výstup např. na Lysou horu bude obtížný, jste kuřák a je zima, může se stát, že budete mít nízké okysličení krve. To stejné se může stát třeba i sportovci, který na Lysou horu rychle vystoupá a je to pro něj velká fyzická zátěž. Co tedy v tomto momentě dělat? Aklimatizovat se. Na chvíli se zastavte a nechte tělo se s tím vypořádat. Pokud by problém přetrvával, není na škodu výstup vzdát a radši sestoupit.
To stejné se pak děje i při pořádných výstupech na čtyřtisícovky. Tělo se nemá zbytečně přepínat a při nižší naměřené hodnotě SpO2 bychom měli dbát na aklimatizaci, která zabere někdy až dva dny. Po nějaké době by měla tepová frekvence začít klesat, zvýší se okysličení krve a tělo začne podávat stejné výkony jako v nižší nadmořské výšce.
Jak se projevuje hypoxie?
Normální hodnoty okysličení krve by se měly pohybovat v rozmezí mezi 94 až 99 %. Nižší hodnoty mohou vést k hypoxii (nedostatečné okysličování tkání) a mohou se projevovat takto:
85-94 % – zvyšuje se frekvence srdečního tepu a dýchání 75-84 % – zlepšení nálady, euforie, zvýšení sebevědomí (podobá se lehké opilosti) 60-74 % – úzkost, slabost, zvracení (podobá se těžké opilosti) pod 60 % – bezvědomí a hypoxické křeče
Pokles okysličení krve může indikovat různá onemocnění
Snížená hodnota okysličení krve úzce souvisí s hypoxií a nadmořskou výškou, ale neznamená to, že může být jediným důvodem, proč se snížila saturace krve kyslíkem. Takže, ačkoliv doteď článek působil, že je vhodný pouze pro horolezce, letušky a horaly, není tomu tak. Tak zpátky na zem.
Snížení okysličení krve doprovází téměř každé onemocnění a může to být dobrým indikátorem, že s naším tělem je něco v nepořádku.
Nedostatečná saturace krve kyslíkem může také prozradit spánkovou apnoe, kdy se dostatečně neokysličují tkáně z důvodu opakovaného přerušení dýchání ve spánku.
Současně se okysličení měří také v souvislosti s onemocněním COVID-19, protože poškozené plíce způsobují kyslíkovou nedostatečnost.
Proč sledovat okysličení krve při tréninku?
Při sportu se spotřeba kyslíku minimálně zdvojnásobuje a je potřeba, aby si tělo zvyklo a naučilo se pracovat s větším množstvím kyslíku. S tím úzce souvisí hodnota VO2 Max, což je maximální množství kyslíku, které dokáže sportovec zpracovat při výkonu. Čím vyšší tato hodnota je, tím lépe dokáže naše tělo pracovat s kyslíkem a je schopno podávat lepší a delší výkony.
Okysličení a její vliv na sportovní výkon jste už možná slyšeli v souvislosti s dopingovou aférou Lance Armstronga. K navýšení výkonu používal EPO (Erythropoetin), což je hormon, který zvyšuje výrobu červených krvinek a zlepšuje tak okysličení krve.
Při náročném tréninku ale nemusíme stačit získávat takové množství kyslíku a vytvoří se kyslíkový deficit (známé také jako hodnota EPOC). Tento deficit se naše tělo snaží vyrovnat i po ukončení sportovní aktivity a tak mohou hodnoty okysličení být nižší než normálně. Co to pro vás znamená? Že by naše tělo mělo regenerovat, protože by pro něj s takovou hodnotou okysličení (pod 94 %) mohla být další zátěž kontraproduktivní a trénink vám nic nepřinese.
To stejné se děje třeba i po bujarejším večírku, kdy jste pili alkohol nebo když máte nedostatek kvalitního spánku. Tělo není v pořádku, okysličení je nižší a mělo by regenerovat.
Měření je ideální hned po probuzení a na základě získané hodnoty se pak rozhodnout, jestli ten den budete mít nějaký náročný trénink, lehký trénink nebo regeneraci.
Proč se tedy hodí mít pulzní oxymetr v hodinkách?
Pokud jste sportovec, který dbá na regeneraci nebo horal, který potřebuje toto zařízení k aklimatizaci, odpověď je jasná. Pulzní oxymetr je pro vás užitečný senzor. Nicméně, najde si své využití i u obyčejných smrtelníků, kteří chtějí znát trochu lépe své tělo.
Zároveň dokáže pulzní oxymetr včas upozornit na přicházející nemoci všech druhů včetně COVID-19, spánkové apnoe či chudokrevnosti.
Líbil se vám článek?
Každou středu vám e-mailem zasíláme přehled nových článků a soutěží.
Komentáře
René • před 1084 dny, reagovat
Super článek. A proto nenosím žádnou hadru, nedej bože zednický respirátor na čumaku!
mark • před 1065 dny, reagovat
Par mesicu naschval merim hladinu kysliku s respiratorem a bez a neni v tom prakticky zadny rozdil.
zavřít
Na vašem soukromí nám záleží
Používáme soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i mj. k personalizaci obsahu našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Rozumím“ souhlasíte s využívaním cookies a předáním údajů o chování na webu pro zobrazení cílené reklamy na sociálních sítích a reklamních sítích na dalších webech.