» Blog » Chytré

VŠE NA TÉMA: Pulzní oxymetr – Proč je důležitý a co nám prozradí? (1/2)

Tagy: Technologie a pojmy | Chytré

Dominik Hok | 5.5.2021 | 5 MIN | 2x komentář

Pulzní oxymetr je senzor, který si razí cestu do čím dál více chytrých hodinek. Prvně byl stěžejní záležitostí dražších chytrých hodinek, ale teď už jej najdeme i v chytrých náramcích, které svou cenovkou sahají třeba i pod 1000 Kč. Ve vzduchu však visí otázka – proč bych měl mít smartwatch s pulzním oxymetrem a jak tato technologie funguje?

Články o pulzním oxymetru:

Pulzní oxymetrie, nebo také SpO2, je metoda měření okysličení krve (trochu složitěji také nazýváno jako saturace krve kyslíkem) v periferních částech těla jako je třeba ušní lalůček, konečky prstů či v případě chytrých hodinek zápěstí. Kyslík se váže na hemoglobin v krvi a jeho množství ovlivňuje například i barvu krve (čím více kyslíku, tím světlejší krev). Normální hodnoty okysličení krve by se měly pohybovat v rozmezí mezi 94 až 99 %.

VŠE NA TÉMA: Pulzní oxymetr – Jak funguje a jaká je jeho historie? (2/2)
5.5.2021 - Dominik Hok
VŠE NA TÉMA: Pulzní oxymetr – Jak funguje a jaká je jeho historie? (2/2)

Nedostatečné okysličení může způsobit selhání orgánů či hypoxii, která nejčastěji souvisí s pobytem ve vysokých nadmořských výškách. To jsou ale ty nejhorší možné scénáře. Z krátkodobějšího hlediska nám dočasné snížení okysličení může prozradit přicházející nemoc (například i COVID-19), potřebu regenerace po sportovním výkonu a nebo třeba špatnou aklimatizaci ve vyšší nadmořské výšce.

Dokážou chytré hodinky rozpoznat nakažení koronavirem?
11.8.2020 - Dominik Hok
Dokážou chytré hodinky rozpoznat nakažení koronavirem?

Jak souvisí nadmořská výška s okysličením?

Hypoxie je největším rizikem pro horolezce či letecký personál, protože se často pohybují ve vysokých nadmořských výškách. Už jste někdy někoho slyšeli říct "Tady nahoře je nějaký řidší vzduch"? A já vám něco prozradím, ten člověk nebyl daleko od pravdy.

S vyšší nadmořskou výškou klesá tlak vzduchu a také parciální tlak vzduchu, který ovlivňuje množství přepravovaného kyslíku při nádechu. Pokud tedy je ve výšinách nižší parciální tlak, vzniká tzv. řidší vzduch, a nedostaneme při nádechu do sebe takové množství kyslíku.

Pokud se nadechnete u moře, tlak kyslíku činí 21,33 kPa. Oproti tomu ve výšce 4000 metrů nad mořem se dostáváte pod kritickou hranici 4,7 kPa. (Zdroj: Pharmapoint) Proto je potřeba ve výškách nad 4000 metrů používat kyslíkové přístroje. Ve výškách nad 12 kilometrů je tlakový spád dokonce opačný (kyslík uniká z těla) a je potřeba použít přetlakovou kabinu.

Nicméně, bolest hlavy a podobné příznaky se mohou objevit i na našich horách s nižší nadmořskou výškou, protože je několik faktorů, které ovlivňují aklimatizaci:

  • rychlost výstupu
  • doba vystavení vyšší nadmořské výšce
  • přirozená odolnost (genetika aj.)
  • fyzická zátěž
  • teplota
  • nízká hodnota cukru
  • životospráva (např. nedostatek spánku)
  • léky, alkohol, kouření, nemoc

Pokud tedy pro vás výstup např. na Lysou horu bude obtížný, jste kuřák a je zima, může se stát, že budete mít nízké okysličení krve. To stejné se může stát třeba i sportovci, který na Lysou horu rychle vystoupá a je to pro něj velká fyzická zátěž. Co tedy v tomto momentě dělat? Aklimatizovat se. Na chvíli se zastavte a nechte tělo se s tím vypořádat. Pokud by problém přetrvával, není na škodu výstup vzdát a radši sestoupit.

To stejné se pak děje i při pořádných výstupech na čtyřtisícovky. Tělo se nemá zbytečně přepínat a při nižší naměřené hodnotě SpO2 bychom měli dbát na aklimatizaci, která zabere někdy až dva dny. Po nějaké době by měla tepová frekvence začít klesat, zvýší se okysličení krve a tělo začne podávat stejné výkony jako v nižší nadmořské výšce.

Jak se projevuje hypoxie?

Normální hodnoty okysličení krve by se měly pohybovat v rozmezí mezi 94 až 99 %. Nižší hodnoty mohou vést k hypoxii (nedostatečné okysličování tkání) a mohou se projevovat takto:

85-94 % – zvyšuje se frekvence srdečního tepu a dýchání
75-84 % – zlepšení nálady, euforie, zvýšení sebevědomí (podobá se lehké opilosti)
60-74 % – úzkost, slabost, zvracení (podobá se těžké opilosti)
pod 60 % – bezvědomí a hypoxické křeče

Pokles okysličení krve může indikovat různá onemocnění

Snížená hodnota okysličení krve úzce souvisí s hypoxií a nadmořskou výškou, ale neznamená to, že může být jediným důvodem, proč se snížila saturace krve kyslíkem. Takže, ačkoliv doteď článek působil, že je vhodný pouze pro horolezce, letušky a horaly, není tomu tak. Tak zpátky na zem.

Snížení okysličení krve doprovází téměř každé onemocnění a může to být dobrým indikátorem, že s naším tělem je něco v nepořádku.

Nedostatečná saturace krve kyslíkem může také prozradit spánkovou apnoe, kdy se dostatečně neokysličují tkáně z důvodu opakovaného přerušení dýchání ve spánku.

Současně se okysličení měří také v souvislosti s onemocněním COVID-19, protože poškozené plíce způsobují kyslíkovou nedostatečnost.

Proč sledovat okysličení krve při tréninku?

Při sportu se spotřeba kyslíku minimálně zdvojnásobuje a je potřeba, aby si tělo zvyklo a naučilo se pracovat s větším množstvím kyslíku. S tím úzce souvisí hodnota VO2 Max, což je maximální množství kyslíku, které dokáže sportovec zpracovat při výkonu. Čím vyšší tato hodnota je, tím lépe dokáže naše tělo pracovat s kyslíkem a je schopno podávat lepší a delší výkony.

Okysličení a její vliv na sportovní výkon jste už možná slyšeli v souvislosti s dopingovou aférou Lance Armstronga. K navýšení výkonu používal EPO (Erythropoetin), což je hormon, který zvyšuje výrobu červených krvinek a zlepšuje tak okysličení krve.

Co je VO2 Max a jak jej zvýšit?
17.7.2020 - Agáta Vřeská
Co je VO2 Max a jak jej zvýšit?

Při náročném tréninku ale nemusíme stačit získávat takové množství kyslíku a vytvoří se kyslíkový deficit (známé také jako hodnota EPOC). Tento deficit se naše tělo snaží vyrovnat i po ukončení sportovní aktivity a tak mohou hodnoty okysličení být nižší než normálně. Co to pro vás znamená? Že by naše tělo mělo regenerovat, protože by pro něj s takovou hodnotou okysličení (pod 94 %) mohla být další zátěž kontraproduktivní a trénink vám nic nepřinese.

To stejné se děje třeba i po bujarejším večírku, kdy jste pili alkohol nebo když máte nedostatek kvalitního spánku. Tělo není v pořádku, okysličení je nižší a mělo by regenerovat.

Měření je ideální hned po probuzení a na základě získané hodnoty se pak rozhodnout, jestli ten den budete mít nějaký náročný trénink, lehký trénink nebo regeneraci.

Proč se tedy hodí mít pulzní oxymetr v hodinkách?

Pokud jste sportovec, který dbá na regeneraci nebo horal, který potřebuje toto zařízení k aklimatizaci, odpověď je jasná. Pulzní oxymetr je pro vás užitečný senzor. Nicméně, najde si své využití i u obyčejných smrtelníků, kteří chtějí znát trochu lépe své tělo.

Zároveň dokáže pulzní oxymetr včas upozornit na přicházející nemoci všech druhů včetně COVID-19, spánkové apnoe či chudokrevnosti.

Líbil se vám článek?

Každou středu vám e-mailem zasíláme přehled nových článků a soutěží.

Komentáře

Renépřed 1084 dny, reagovat
Super článek. A proto nenosím žádnou hadru, nedej bože zednický respirátor na čumaku!
markpřed 1065 dny, reagovat
Par mesicu naschval merim hladinu kysliku s respiratorem a bez a neni v tom prakticky zadny rozdil.